cs:arm_programming
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize | ||
cs:arm_programming [2013/07/05 00:24] – [Kompilátor] jacho | cs:arm_programming [2014/01/17 19:11] – [Kompilátor] kaklik | ||
---|---|---|---|
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
- | Pro používání procesorů ARM je nejlepší pracovat v operačním systému Linux [[http:// | + | Pro používání procesorů ARM je nejlepší pracovat v operačním systému Linux, proto následující návod popisuje instalaci a využití nástrojů pro práci s ARM v tomto systému. |
+ | |||
+ | Veškeré zde užité programové vybavení je dostupné zdarma. | ||
+ | |||
===== Kompilátor ===== | ===== Kompilátor ===== | ||
Řádek 8: | Řádek 12: | ||
Jako volně dostupný kompilátor se může použít GNU C Compiler, dostupný v git repositáři [[https:// | Jako volně dostupný kompilátor se může použít GNU C Compiler, dostupný v git repositáři [[https:// | ||
- | Pro instalaci do Ubuntu je možné využít před připravené [[https:// | + | == Rychlá instalace pomocí |
- | + | ||
- | == Rychlá instalace pomocí | + | |
sudo add-apt-repository ppa: | sudo add-apt-repository ppa: | ||
sudo apt-get update | sudo apt-get update | ||
- | sudo apt-get install gcc-arm-none-eabisudo | + | sudo apt-get install gcc-arm-none-eabi |
+ | |||
+ | Pokud si nechcete do systému přidávat nový PPA repozitář, | ||
+ | | ||
| | ||
== Postup kompilace == | == Postup kompilace == | ||
- | V terminálu je potřeba se nacházet ve složce, kde se nachází soubory potřebné pro kompilaci a následně stačí zadat příkaz | + | |
+ | V terminálu je potřeba se nacházet ve složce, kde se nachází soubory potřebné pro kompilaci a následně stačí zadat příkaz | ||
| | ||
===== Programovací GUI ===== | ===== Programovací GUI ===== | ||
+ | Programovací prostředí v kterém je vytvářen zdrojový kód. Mezi uživateli jsou nejoblíbenější následující dvě volby. Jinak lze ale zdrojový kód psát v libovolném textovém editoru. | ||
==== Sublime text ==== | ==== Sublime text ==== | ||
+ | |||
+ | Je placený editor pro linux mezi jeho vyjímečné vlastnosti patří například náhled celého zdrojového kódu. | ||
[[http:// | [[http:// | ||
- | |||
==== Code:: | ==== Code:: | ||
+ | |||
+ | Jde o velmi rozřířený editor, jehož výhodou je, že běží na více platformách a mohou ho tedy používat i uživatelé windows. | ||
[[http:// | [[http:// | ||
sudo apt-get install codeblocks | sudo apt-get install codeblocks | ||
- | ===== Knihovna | + | |
+ | |||
+ | ===== Knihovny periférií | ||
+ | |||
+ | Protože nastavení a obsluha | ||
==== STM32F10X standard peripheral library ==== | ==== STM32F10X standard peripheral library ==== | ||
Řádek 45: | Řádek 59: | ||
[[http:// | [[http:// | ||
- | ===== Nahrávání ===== | ||
- | ==== Bootloader | + | ===== Zápis přeloženého kódu ===== |
- | Užití bootloaderu | + | Po přeložení zdrojového kódu je potřeba výsledný binární program zapsat do FLASH paměti mikroprocesoru. To lze udělat několika způsoby. Podle toho, jaký konkrétní procesor ARM máme a jak je konstruovaná elektronika ve které je procesor osazený. |
- | === Modul STM32F10xRxT01A === | + | |
- | Pro aktivaci bootloaderu držte tlačítko BOOT při zmáčknutí | + | ==== Modul STM32F10xRxT01A ==== |
+ | |||
+ | === Sériový bootloader === | ||
+ | |||
+ | Booloader může být použit na rozhraních USART1, USART2, CAN2 nebo USB. Všechny typy ARM ale nepodporují všechny typy. Dále může být bootloader použit pouze v případě užití konkrétních frekvencí krystalů. | ||
+ | |||
+ | * USART pracuje s interním 8 MHz oscilátorem | ||
+ | * CAN a USB OTG FS funguje pouze s externími oscilátory 8 MHz, 14.7456 MHz nebo 25 MHz | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Užití bootloaderu je výhodné v případech, | ||
+ | |||
+ | Pro aktivaci bootloaderu držte tlačítko BOOT, zmáčkněte | ||
S bootloaderem se může komunikovat přes USB nebo přes UART (např. programem [[http:// | S bootloaderem se může komunikovat přes USB nebo přes UART (např. programem [[http:// | ||
== Připojení modulu == | == Připojení modulu == | ||
- | Pro použití bootloaderu je třeba modul připojit na seriovou linku. V případě použití modulu [[cs: | + | Pro použití |
Řádek 113: | Řádek 137: | ||
Starting execution at address 0x08000000... done. | Starting execution at address 0x08000000... done. | ||
| | ||
- | === dfu-util | + | === USB bootloader |
- | Přeložené bináry této utility pro jednotlivé platformy naleznete zde: [[http://www.mlab.cz/ | + | [[http://dfu-util.gnumonks.org/ |
- | Pro aktivaci bootloaderu přes USB musíte připojit +3,3 V na nožičku PA9. Spuštění bootloaderu se provádí tlačítky: stiskni RESET, stiskni BOOT, pusť RESET, pusť BOOT. | + | == Zapojení == |
- | Dávka pro volání dfu-util pro platformu Windows a přeložená verze dfu-util bez potřeby dalších knihoven je zde: [[http:// | + | Pro aktivaci bootloaderu |
- | Nahrání firmware si můžete vyzkoušet pomocí tohoto vzorového bináru, který z procesoru STM32F107 udělá USB HID myš, která opisuje kolečko: [[http:// | + | $ lsusb |
- | + | Bus 003 Device 007: ID 0483:df11 STMicroelectronics STM Device in DFU Mode | |
- | ==== J-TAG ==== | + | |
- | K programování přes JTAG se potřebuje externí programátor. Na modulu [[cs: | + | Dále je dobré si zkontrolovat, |
- | Programovat lze např. otevřeným programem [[http:// | ||
- | OpenOCD má v Ubuntu sice nativně podporované balíčky, ale jejich | + | Dávka pro volání dfu-util pro platformu Windows a přeložená |
- | sudo apt-get install libtool git gcc automake libftdi-dev texinfo | + | Příklad volání dfu-util: |
- | | + | |
- | cd openocd-code/ | + | |
- | | + | |
- | | + | |
- | make | + | |
- | sudo make install | + | |
| | ||
- | Tím máme v systému naistalováno OpenOCD. Pokud jej budeme chtít odinstalovat, | + | Popis parametrů |
- | sudo make uninstall | + | - // |
+ | - // | ||
- | Pokud máme k počítači připojený modul [[cs:jtagft2232v|JTAGFT2232V02A]] s nahraným schématem v FPGA, tak se můžeme | + | Nahrání firmware si můžete vyzkoušet pomocí tohoto vzorového bináru, který z procesoru STM32F107 udělá USB HID myš, která opisuje kolečko: [[http:// |
+ | |||
+ | Přímo z klonu MLAB svn repozitáře | ||
- | sudo openocd -f " | + | |
| | ||
- | Open On-Chip Debugger 0.7.0-rc1-dev-00011-gd9ba56c (2013-04-28-11: | + | je však potřeba v terminálu být na správné cestě. tj. například |
- | Licensed under GNU GPL v2 | + | |
- | For bug reports, read | + | ==== J-TAG ==== |
- | http://openocd.sourceforge.net/doc/doxygen/bugs.html | + | |
- | Info : only one transport option; autoselect ' | + | |
- | adapter speed: 1000 kHz | + | |
- | adapter_nsrst_delay: | + | |
- | jtag_ntrst_delay: | + | |
- | cortex_m3 reset_config sysresetreq | + | |
- | Info : max TCK change to: 30000 kHz | + | |
- | Info : clock speed 1000 kHz | + | |
- | Info : JTAG tap: stm32f1x.cpu tap/device found: 0x3ba00477 (mfg: 0x23b, part: 0xba00, ver: 0x3) | + | |
- | | + | |
- | Info : stm32f1x.cpu: | + | |
- | OpenOCD teď vytvořilo server ke kterému se můžeme přípojit přes telnet | + | Jtag lze použít téměř s libovolným ARM mikroprocesorem. |
+ | |||
+ | K programování přes JTAG je potřeba externí programátor. Na modulu [[cs: | ||
+ | |||
+ | Modul JTAGFT2232V02A lze ovládat například programem [[http:// | ||
- | telnet localhost 4444 | ||
- | | ||
- | Trying 127.0.0.1... | ||
- | Connected to localhost. | ||
- | Escape character is ' | ||
- | Open On-Chip Debugger | ||
- | > | ||
- | ===== RTOS ===== | + | ===== RTOS |
==== Chibios ==== | ==== Chibios ==== |
cs/arm_programming.txt · Poslední úprava: 2015/03/30 16:37 (upraveno mimo DokuWiki) · Právě zamknuto: 3.129.211.165