cs:rmds01
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize | ||
cs:rmds01 [2013/12/19 20:15] – [1/4 Ground Plane] kaklik | cs:rmds01 [2013/12/23 22:18] – [Automatické naladění lokálního oscilátoru] kaklik | ||
---|---|---|---|
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Konstrukcí antén se zabývá stránka [[http:// | Konstrukcí antén se zabývá stránka [[http:// | ||
- | |||
- | === Umístění antény === | ||
- | |||
- | Zářič antény by měl být umístěn dostatečně daleko (minimálně 2 lambda) od velkých nebo vodivých objektů, jako jsou zdi budovy, dráty, zábradlí atd. | ||
- | |||
- | Vhodný směr natočení radiálu antény je na západ směrem k vysílači radaru GRAVES. Kde očekáváme nejlepší odrazy od stop meteorů. | ||
- | |||
- | === Jiné typy antén === | ||
- | |||
- | Zajímavou konstrukcí antény, která by měla řešit nedostatky GP antény je takzvaný [[http:// | ||
- | |||
- | Nebo anténa typu [[http:// | ||
- | |||
- | Dalším zajímavým experimentem by mohly být dva skřížené dipóly nad vodivou rovinou. Tímto způsobem by pravděpodobně zesilovač bylo možné integrovat přímo do antény a vytvořit tak aktivní anténu s lepšími šumovými parametry a spolehlivostí, | ||
- | |||
- | Pro příjem odraženého signálu byla také testována [[http:// | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ==== Koaxiální konektory ==== | ||
- | |||
- | Je vhodné používat pro MLAB standardní šroubovací koaxiální konektory typu SMA. Jdou odolnější. A mají lepší elektrické vlastnosti než jiné typy konektorů (např. BNC nebo F). | ||
- | |||
- | Nedoporučuje se používat konektory BNC. Protože nejsou odolné proti povětrnostním vlivům, ani nemají dostatečné elektrické parametry, útlum, vodivost, elektromagnetické prosakování atd. | ||
==== Koaxiální kabely ==== | ==== Koaxiální kabely ==== | ||
Řádek 75: | Řádek 50: | ||
==== Lokální oscilátor přijímače ==== | ==== Lokální oscilátor přijímače ==== | ||
- | Jako lokální oscilátor | + | Jako lokální oscilátor |
+ | |||
+ | === USB rozhraní === | ||
+ | |||
+ | Pro připojení lokálního oscilátoru na USB lze použít | ||
+ | Obecně ale po | ||
+ | |||
+ | === Přímé připojení na I²C === | ||
+ | |||
+ | V případě, že máme na počítači rozhraní I2C je vhodné připojit lokální oscilátor přímo k němu, neboť se tím vyhneme problémům s přechody mezi jednotlivými vrstvami protokolů. Jedním ze zařízení, | ||
+ | |||
+ | Samotné připojení oscilátoru k ODROIDu provedeme podle návodu v sekcí [[cs: | ||
=== Automatické naladění lokálního oscilátoru === | === Automatické naladění lokálního oscilátoru === | ||
- | Lokální oscilátor je třeba vždy po zapnutí stanice vždy znovu naladit. K tomu je připraven init skript, který naladění provede automaticky během zavádění systému. Do systému jej nainstalujeme následujícím postupem: | + | Lokální oscilátor je třeba vždy po zapnutí stanice vždy znovu naladit. K tomu je připraven init skript, který naladění provede automaticky během zavádění systému |
wget http:// | wget http:// | ||
Řádek 90: | Řádek 77: | ||
sudo update-rc.d | sudo update-rc.d | ||
+ | | ||
=== Kontrola kalibrace LO === | === Kontrola kalibrace LO === | ||
Řádek 99: | Řádek 87: | ||
Na obrázku je ukázáno naladění signálu na 125,525 MHz. Lokální oscilátor je ale naladěn na 125,515 MHz, proto je signál viditelný na přibližně 10 kHz v audiopásmu. | Na obrázku je ukázáno naladění signálu na 125,525 MHz. Lokální oscilátor je ale naladěn na 125,515 MHz, proto je signál viditelný na přibližně 10 kHz v audiopásmu. | ||
+ | ==== Detekční software ==== | ||
- | + | Pro detekci | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | ==== Detekce | + | |
- | + | ||
- | Softwarových nástrojů na detekcí meteorů v signálu z SDR přijímače | + | |
- | + | ||
- | Pokud digitalizujete signál zvukovou kartou a používáte přijímač SDRX01B, tak je vhodné lokální oscilátor nastavit například na 143, | + | |
- | + | ||
- | === SpectrumLab === | + | |
- | + | ||
- | Pro on-line zpracování dat přímo na stanici je k dispozici [[http:// | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | Nastavení cesty, kam se mají obrázky ukládat se provede v okně " | + | |
- | + | ||
- | {{ : | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | Zde je potřeba si dát pozor, že uvedená cesta " | + | |
- | + | ||
- | V okně je pak dále vhodné vyplnit nějaký rozumný název pozorovacího místa a souřadnice pracoviště. | + | |
- | + | ||
- | Samotný detekční skript pak vypadá následovně: | + | |
- | + | ||
- | {{ : | + | |
- | + | ||
- | Princip jeho funkce je v tom, že si z rozsahu frekvencí 9800-10200Hz změří úroveň šumového pozadí a tu pak porovnává s intenzitou oblasti, kde očekává vysílání radaru GRAVES tedy na audio rozsahu 10300-10900Hz. Pokud je v tomto místě nalezena zvýšená intenzita signálu o cca 7dB, je detekován meteor. Ve spektrogramu je pak zobrazena značka poznamenávající sekundu ve kterém byl meteor detekován od začátku poslední minuty a dále jeho pořadové číslo v hodině, změřená úroveň šumového pozadí, frekvence jeho detekovaného maxima a nekalibrovaná magnituda vypočtená z intenzity odrazu. | + | |
- | + | ||
- | == Detekční skript == | + | |
- | + | ||
- | Vysvětlení některých proměnných v detekčním skriptu: | + | |
- | + | ||
- | ; n noise background | + | |
- | ; n1 noise backgroud at begining of detection | + | |
- | ; f | + | |
- | ; f1 frequency of maximum amplitude at meteor beginig | + | |
- | ; a | + | |
- | ; m | + | |
- | ; m1 maximal magnitude | + | |
- | ; s0 station name | + | |
- | ; s1 capture jpg directory | + | |
- | ; s2 capture audio directory | + | |
- | ; s3 text data directory | + | |
- | ; C | + | |
- | ; H | + | |
- | ; E count of meteors in hour | + | |
- | + | ||
- | Obvykle je třeba upravit: | + | |
- | + | ||
- | n=noise(9800, | + | |
- | f=peak_f(10300, | + | |
- | a=avrg(f-100, | + | |
- | if( a>(n+7) ) ; 7 urcuje prahovou citlivost pro detekci (cim mensi číslo, tim citlivejsi) | + | |
- | + | ||
- | == Minimální instalace v Linuxu == | + | |
- | + | ||
- | Stanice je obvykle provozována na distribuci Ubuntu server. Použitelné jsou zatím všechny verze od 12.04 výše. | + | |
- | + | ||
- | Vedle X serveru a Wine je potřeba nainstalovat základní okenní manažer (např. [[http:// | + | |
- | + | ||
- | Ukázkový soubor ~/ | + | |
- | < | + | |
- | # | + | |
- | wine ~/ | + | |
- | exec openbox-session | + | |
- | </ | + | |
- | + | ||
- | Po zvolení ~/.xsession jako výchozího sezení po přihlášení, | + | |
- | < | + | |
- | $ sudo / | + | |
- | </ | + | |
- | + | ||
- | SpectrumLab se tak spustí po zapnutí počítače. | + | |
==== Publikace dat ==== | ==== Publikace dat ==== | ||
Řádek 205: | Řádek 120: | ||
* [[cs: | * [[cs: | ||
* [[cs: | * [[cs: | ||
- | * [[cs: | + | * [[cs: |
- | * | + | |
Hlavní rozdíl je v přidání komponentů z konstrukce [[cs: | Hlavní rozdíl je v přidání komponentů z konstrukce [[cs: | ||
Řádek 232: | Řádek 145: | ||
* Prozkoumat možnost ovládání Si570 přímo ze SpectrumLabu http:// | * Prozkoumat možnost ovládání Si570 přímo ze SpectrumLabu http:// | ||
* Připravit .deb balíček pro instalaci na Linuxové stanici. | * Připravit .deb balíček pro instalaci na Linuxové stanici. | ||
- | * Připravit zadání diplomové práce (vysilač pro detekci meteorů) | ||
cs/rmds01.txt · Poslední úprava: 2015/04/28 22:42 (upraveno mimo DokuWiki)