Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- cs:rmds01 [2013/12/20 00:25] – kaklik
+++ cs:rmds01 [2013/12/23 22:17] – [Přímé připojení na I²C] kaklik
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 Konstrukcí antén se zabývá stránka [[http://wiki.bolidozor.cz/doku.php?id=cs:antennas|Antény pro příjem signálů odražených od meteorů]]
-==== Koaxiální konektory ====
-Je vhodné používat pro MLAB standardní šroubovací koaxiální konektory typu SMA. Jdou odolnější. A mají lepší elektrické vlastnosti než jiné typy konektorů (např. BNC nebo F).
-Nedoporučuje se používat konektory BNC. Protože nejsou odolné proti povětrnostním vlivům, ani nemají dostatečné elektrické parametry, útlum, vodivost, elektromagnetické prosakování atd.
 ==== Koaxiální kabely ====
@@ Řádek 55: / Řádek 50: @@
 ==== Lokální oscilátor přijímače ====
-Jako lokální oscilátor (LO) lze použít [[http://www.mlab.cz/Modules/Clock/CLKGEN01B/DOC/DG8SAQ_emulator.cs.pdf|USB kmitočtový syntezátor]] s modulem [[cs:clkgen|CLKGEN01B]]. Způsob zacházení s lokálním oscilátorem se liší podle zvoleného operačního systému na detekčním počítači. Po [[cs:sdrx&#ladeni_lokalniho_oscilatoru|instalaci nutného softwaru]] je potřeba naladit LO na frekvenci blízkou kmitočtu na kterém vysílá GRAVEs. Nejčastěji se používá o něco nižší frekvence než skutečná nosná frekvence radaru (například 143,0395 MHz).
+Jako lokální oscilátor přijímače je třeba použít modul [[cs:clkgen|CLKGEN01B]], který se nativně ovládá přes sběrnici I²C.  Je jej možné ale připojit přidáním dalších modulů i na jiná rozhraní.
+=== USB rozhraní ===
+Pro připojení lokálního oscilátoru na USB lze použít konstrukci [[http://www.mlab.cz/Modules/Clock/CLKGEN01B/DOC/DG8SAQ_emulator.cs.pdf|USB kmitočtový syntezátor]]. Způsob zacházení s lokálním oscilátorem se liší podle zvoleného operačního systému na detekčním počítači.
+Obecně ale po  [[cs:sdrx&#ladeni_lokalniho_oscilatoru|instalaci nutného  softwaru]] je potřeba naladit LO na frekvenci blízkou kmitočtu na kterém vysílá GRAVEs. Nejčastěji se používá o něco nižší frekvence než skutečná nosná frekvence radaru (například 143,0395 MHz).
+=== Přímé připojení na I²C ===
+V případě, že máme na počítači rozhraní I2C je vhodné připojit lokální oscilátor přímo k němu, neboť se tím vyhneme problémům s přechody mezi jednotlivými vrstvami protokolů. Jedním ze zařízení, které má přímo rozhraní I2C je ARM počítač  [[cs:odroid-x2|ODROID-X2]]. K tomuto počítači je nutné připojovat [[cs:clkgen|CLKGEN01B]] opatrně, neboť jeho pracovní napětí je na IO rozhraních je pouze 1.8 V. Tento problém lze ale bezpečně řešit zařazením modulu [[cs:i2chub|I2CHUB01A]], který kromě převodu napěťových úrovní funguje zároveň i jako rozbočovač, na jehož porty lze připojovat další I²C zařízení.
+Samotné připojení oscilátoru k ODROIDu provedeme podle návodu v sekcí [[cs:odroid-x2#pripojeni_i_c|O připojení I2C]]. Podrobný popis způsobu zacházení s I²C je pak na stránce [[cs:i2c|I²C a MLAB]].  Ve stručnosti je ale modul správně připojen pokud jej vidíme na sběrnicí. To lze zjistit tímto postupem:
 === Automatické naladění lokálního oscilátoru ===
@@ Řádek 70: / Řádek 77: @@
   sudo update-rc.d  setup_lo defaults
 === Kontrola kalibrace LO ===
@@ Řádek 112: / Řádek 120: @@
   * [[cs:gps|GPS01A]]
   * [[cs:pic18f4550v|PIC18F4550v01A]]
   * [[cs:rs232single|RS232SINGLE01A]]
-  *
 Hlavní rozdíl je v přidání komponentů z konstrukce [[cs:time_sync|synchronizátoru času]].