Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- cs:rmds01 [2013/12/21 00:54] – [Koaxiální konektory] kaklik
+++ cs:rmds01 [2014/01/11 18:35] – kaklik
@@ Řádek 50: / Řádek 50: @@
 ==== Lokální oscilátor přijímače ====
-Jako lokální oscilátor (LO) lze použít [[http://www.mlab.cz/Modules/Clock/CLKGEN01B/DOC/DG8SAQ_emulator.cs.pdf|USB kmitočtový syntezátor]] s modulem [[cs:clkgen|CLKGEN01B]]. Způsob zacházení s lokálním oscilátorem se liší podle zvoleného operačního systému na detekčním počítači. Po [[cs:sdrx&#ladeni_lokalniho_oscilatoru|instalaci nutného softwaru]] je potřeba naladit LO na frekvenci blízkou kmitočtu na kterém vysílá GRAVEs. Nejčastěji se používá o něco nižší frekvence než skutečná nosná frekvence radaru (například 143,0395 MHz).
+Jako lokální oscilátor přijímače je třeba použít modul [[cs:clkgen|CLKGEN01B]], který se nativně ovládá přes sběrnici I²C.  Je jej možné ale připojit přidáním dalších modulů i na jiná rozhraní.
+=== USB rozhraní ===
+Pro připojení lokálního oscilátoru na USB lze použít konstrukci [[http://www.mlab.cz/Modules/Clock/CLKGEN01B/DOC/DG8SAQ_emulator.cs.pdf|USB kmitočtový syntezátor]]. Způsob zacházení s lokálním oscilátorem se liší podle zvoleného operačního systému na detekčním počítači.
+Obecně ale po  [[cs:sdrx&#ladeni_lokalniho_oscilatoru|instalaci nutného  softwaru]] je potřeba naladit LO na frekvenci blízkou kmitočtu na kterém vysílá GRAVEs. Nejčastěji se používá o něco nižší frekvence než skutečná nosná frekvence radaru (například 143,0395 MHz).
+=== Přímé připojení na I²C ===
+V případě, že máme na počítači rozhraní I2C je vhodné připojit lokální oscilátor přímo k němu, neboť se tím vyhneme problémům s přechody mezi jednotlivými vrstvami protokolů. Jedním ze zařízení, které má přímo rozhraní I2C je ARM počítač  [[cs:odroid-x2|ODROID-X2]]. K tomuto počítači je nutné připojovat [[cs:clkgen|CLKGEN01B]] opatrně, neboť jeho pracovní napětí je na IO rozhraních je pouze 1.8 V. Tento problém lze ale bezpečně řešit zařazením modulu [[cs:i2chub|I2CHUB01A]], který kromě převodu napěťových úrovní funguje zároveň i jako rozbočovač, na jehož porty lze připojovat další I²C zařízení.
+Samotné připojení oscilátoru k ODROIDu provedeme podle návodu v sekcí [[cs:odroid-x2#pripojeni_i_c|O připojení I2C]]. Podrobný popis způsobu zacházení s I²C je pak na stránce [[cs:i2c|I²C a MLAB]].  Ve stručnosti je ale modul správně připojen pokud jej vidíme na sběrnicí. To lze zjistit tímto postupem:
+Zkontrolujeme, že na sběrnici vidíme modul [[cs:i2chub|I2CHUB02A]]. V tomto příkladu je vidět a má adresu 0x70
+  linaro@linaro-ubuntu-desktop:~/repos/MLAB-I2c-modules/examples$ sudo i2cdetect -y 1
+  1  2  3  4  5  6  7  8  9  a  b  c  d  e  f
+:          -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: UU -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: 70 -- -- -- -- -- -- --
+  linaro@linaro-ubuntu-desktop:~/repos/MLAB-I2c-modules/examples$
+Na něm je nyní potřeba aktivovat kanál ke kterému je připojen modul [[cs:clkgen|CLKGEN01B]], protože na nemáme připojeného nic jiného. tak si můžeme dovolit aktivovat všechny kanály volbou //0xff//
+  linaro@linaro-ubuntu-desktop:~/repos/MLAB-I2c-modules/examples$ sudo ./i2chub02_example.py 1 0x70 0xff
+  Get initial I2CHUB setup:
+  I2CHUB channel setup: 0b0
+  Setup I2CHUB to channel configuration: 0b11111111
+  final I2C hub channel status: 0b11111111
+  linaro@linaro-ubuntu-desktop:~/repos/MLAB-I2c-modules/examples$ sudo i2cdetect -y 1
+  1  2  3  4  5  6  7  8  9  a  b  c  d  e  f
+:          -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: UU -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: -- -- -- -- -- 55 -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
+: 70 -- -- -- -- -- -- --
+  linaro@linaro-ubuntu-desktop:~/repos/MLAB-I2c-modules/examples$
+Nyní vidíme i připojený modul [[cs:clkgen|CLKGEN01B]] se kterým můžeme komunikovat a ladit jej například kernolovským modulem pro [[https://github.com/MLAB-project/si570/wiki/Install|Si570]].
+Je třeba dodat, že bez změny implicitních nastavení je potřeba mít nezapojenou žádnou volbu na jumperu 'SLAVES' na modulu I2CHUB, neboť to způsobí přípojení dalších pull-up rezistorů, které už obsahuje modul CLKGEN. A sběrnice I2C pak v takovém případě nemusí fungovat správně.
 === Automatické naladění lokálního oscilátoru ===
-Lokální oscilátor je třeba vždy po zapnutí stanice vždy znovu naladit. K tomu je připraven init skript, který naladění provede automaticky během zavádění systému. Do systému jej nainstalujeme následujícím postupem:
+Lokální oscilátor je třeba vždy po zapnutí stanice vždy znovu naladit. K tomu je připraven init skript, který naladění provede automaticky během zavádění systému **Tento skript ale zatím předpokládá pouze oscilátor připojený přes USB**. Do systému jej nainstalujeme následujícím postupem:
   wget http://www.mlab.cz/Designs/Measuring_instruments/RMDS01A/SW/Scripts/setup_lo
@@ Řádek 65: / Řádek 112: @@
   sudo update-rc.d  setup_lo defaults
 === Kontrola kalibrace LO ===
@@ Řádek 82: / Řádek 130: @@
 Proto aby měřená data mohla získat nějaký vědecký význam je třeba je dát k dispozici ostatním pozorovatelům. Za tímto účelem vzniklo již několik celosvětových databází, kam lze data ukládat. V současné době se jedná o centralizovaném úložišti pro data pozorovatelů provozovaného Českou astronomickou společností. Zatím je záloha dat řešena uploadem na provizorní server pomocí [[http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=%2FDesigns%2FMeasuring_instruments%2FRMDS01B%2FSW%2FTools%2F#_Designs_Measuring_instruments_RMDS01B_SW_Tools_|bash skriptů]].
-Ve výsledku by toto datové úložiště mělo automaticky řešit distribuci dat do dalších pozorovacích sítí.
-=== IMO ===
-Jde o organizaci z historických důvodů primárně zaměřenou na vizuální pozorování meteorů. http://www.imo.net/ Avšak zajímají se i o radiová data především z významných událostí.
-=== RMOB ===
-Je asi celosvětově největší sítí specializovanou na rádiové pozorování meteorů. Data je možno na [[http://rmob.org/index.php|RMOB.org]] nahrávat pomocí jejich programu [[http://rmob.org/dwnld.php?lng=en&pg=127|Colorgaramme]]. Který periodicky data nahrává na jejich server přes FTP. Tento software by měl být v blízké době nahrazen  [[https://github.com/MLAB-project/rmob-export|novým softwarem]] generujícího jejich formát záznamů z dat nahraných na centrální úložiště.
-=== Astrozor ===
-[[http://www.astrozor.cz/|Astrozor]] je webová stránka shromažďující především informace o Astronomických pozorovacích stanovištích. Je vhodné na tomto webu registrovat svojí detekční stanici, aby i ostatní uživatelé věděli o její existenci. Dále zde lze publikovat data a informace k význačným událostem astronomického charakteru, nebo organizovat akce.
 ======= Upgrade na verzi RMDS01B =======
@@ Řádek 107: / Řádek 142: @@
   * [[cs:gps|GPS01A]]
   * [[cs:pic18f4550v|PIC18F4550v01A]]
   * [[cs:rs232single|RS232SINGLE01A]]
-  *
 Hlavní rozdíl je v přidání komponentů z konstrukce [[cs:time_sync|synchronizátoru času]].