cs:sw:os
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzePoslední revizeObě strany příští revize | ||
cs:sw:os [2016/10/03 08:40] – [Screen] jacho | cs:sw:os [2018/12/26 22:58] – [SSH] kaklik | ||
---|---|---|---|
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
===== Linux ===== | ===== Linux ===== | ||
- | Příkazový řádek.. | + | Příkazový řádek |
+ | ==== HW periferie ==== | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Sériová linka === | ||
+ | |||
+ | K jejímu ovládání použijeme například program picocom. Jedná se o jednoduchý program pro komunikaci po sériové lince z příkazového řádku. Na následujících řádcích bude napsán základní návod pro práci s programem. | ||
+ | |||
+ | * Po připojení modulu USB232R01B je dobré zjistit jaký port byl rozhraní přidělen. | ||
+ | |||
+ | dmesg | ||
+ | |||
+ | * Ve výpisu by jsme měli nalézt označení podobné tomuto: ttyUSB0 | ||
+ | * Pak je možné komunikaci zahájit následujícím příkazem | ||
+ | |||
+ | sudo picocom / | ||
+ | |||
+ | * Pro vypnutí programu je potřeba zmáčknout Ctrl+a a následně +x | ||
+ | * Manuál programu můžeme zobrazit příkazem | ||
+ | |||
+ | man picocom | ||
+ | |||
+ | * Pokud budeme chtít měnit rychlost komunikace za běhu programu, tak je to možné dolů kombinací Ctrl+a a následně +d a směrem nahoru kombinací Ctrl+a a následně +a. | ||
+ | * Pokud víme jakou rychlost budeme potřebovat při spouštění programu, tak je jí možné rovnou zadat při spouštění. Dost často se hodí spouštět i echo, aby jsme věděli co posíláme po sériové lince. Příkaz pak vypadá následovně. | ||
+ | |||
+ | sudo picocom / | ||
==== Užitečné programy ==== | ==== Užitečné programy ==== | ||
Řádek 19: | Řádek 45: | ||
V případě, že existuje více běžících screenů dostaneme na výběr z čísel jejich procesů˙ | V případě, že existuje více běžících screenů dostaneme na výběr z čísel jejich procesů˙ | ||
- | === Picocom - sériová linka === | + | === SSH === |
- | Jedná se o jednoduchý program pro komunikaci po sériové lince z příkazového řádku. Na následujících řádcích bude napsán základní návod pro práci s programem. | + | |
- | * Po připojení modulu USB232R01B je dobré zjistit jaký port byl rozhraní přidělen. | + | ssh slouží k terminálovému spojení a ke vzdálenému ovládání jiných počítačů. Používá se následovně |
- | | + | |
- | * Ve výpisu by jsme měli nalézt označení podobné tomuto: ttyUSB0 | + | Pokud na lokální síti funguje [[https:// |
- | * Pak je možné komunikaci zahájit následujícím | + | |
- | sudo picocom / | + | ssh lze také využít ke spouštění grafických aplikací ze vzdáleného počítače na lokálním displeji, který používáme. K tomu obvykle stačí ssh spustit s paremery XY. Tj. |
- | | + | |
- | * Manuál programu můžeme zobrazit příkazem | + | |
- | | + | == Tunelování portů == |
+ | |||
+ | ssh umožňuje i propojit adresní porty dvou počítačů. K tomu se používají parametry -L a -R. | ||
+ | |||
+ | Pro spojení TCP portu ze vzdáleného počítače na lokální použijeme parametr -R například: | ||
+ | |||
+ | ssh -TNR 14552: | ||
+ | |||
+ | A pro spojení lokálního TCP portu na vzdálený počítač parametr -L např.: | ||
+ | |||
+ | ssh -TNL 14551: | ||
+ | |||
+ | Použití momentálně nemá jednoduchý způsob, který by umožnil obousměrné spojení přes jeden port a je proto potřeba kombinovat tyto dva tunely. | ||
+ | Dále SSH neumí tunelovat UDP packety. Pro propojení komunikace založené na UDP packetech je potřeba z UDP packetů vytvořit TCP. To lze zařídit nástrojem [[https:// | ||
+ | |||
+ | Tímto příkazem přijmeme TCP packety na portu 14551 a netcat je odešle na portu 14556, jako UDP. | ||
+ | |||
+ | nc -l -p 14551 | nc -u localhost 14556 | ||
+ | |||
+ | Následující příkaz přijme UDP packet na portu 14556 a odešle jej jako TCP packet na portu 14551. | ||
+ | |||
+ | nc -lu 14556 | nc localhost 14551 | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | ==== Standardní operace ==== | ||
+ | |||
+ | === Nastavení IP adresy === | ||
+ | |||
+ | Standardně v MLABu používáme přeřazení IP adres přes DHCP. Nastavení je v souboru /// | ||
+ | |||
+ | Ve výjimečných případech se ale stává, že je vyžadována fixní IP konfigurace. Tu lze vytvořit přidáním těchto konfiguračních parametrů do souboru | ||
+ | |||
+ | <WRAP center round important 80%> | ||
+ | Následující parametry jsou pouze referenční. Musí být nutně upraveny podle konkrétních požadavků v místě použití! | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | iface eth0 inet static | ||
+ | address 192.168.3.3 | ||
+ | netmask 255.255.255.0 | ||
+ | gateway 192.168.3.1 | ||
+ | dns-nameservers 192.168.8.10 8.8.8.81 | ||
+ | |||
+ | |||
+ | <WRAP center round tip 80%> | ||
+ | Občas se stane, že takovýmto zásahem si znemožníme přístup na konfigurovaný počítač přes SSH. V tokovém případě je buď nutné použít rozhraní monitor-klávesnice, | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | [[https:// | ||
+ | |||
+ | === Nalezení počítačů v síti === | ||
+ | |||
+ | Počítači na síti lze najít například hromadným pingem nástrojem nmap. Příklad použití: | ||
+ | |||
+ | nmap -sn 10.42.0.0/ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Změna hostname počítače === | ||
+ | |||
+ | Změnit jméno linuxového počítače lze provést přepsáním názvu ve dvou souborech /// | ||
+ | |||
+ | root@radio-TEST:/ | ||
+ | radio-TEST | ||
+ | |||
+ | root@radio-TEST:/ | ||
+ | 127.0.0.1 localhost | ||
+ | 127.0.0.1 radio-TEST | ||
+ | :: | ||
+ | ff02:: | ||
+ | ff02:: | ||
+ | |||
+ | V tomto případě je na příslušných místech zapsán příklad názvu " | ||
+ | |||
+ | === Formátování médií === | ||
+ | |||
+ | Nejčastěji je potřeba formátovat úložná média, jako Flashdisky, SDkary, pevné disky a podobně. | ||
+ | V případě používání medií s omezeným počtem zápisů je vhodné použít souborový systém [[https:// | ||
+ | |||
+ | == Grafický nástroj Gparted == | ||
+ | |||
+ | Existuje buď možnost použít grafický nástroj [[http:// | ||
+ | |||
+ | sudo apt install f2fs-tools gparted | ||
+ | |||
+ | Po jeho spuštění můžeme souborový systém vytvořit naklikáním potřebných voleb. | ||
+ | |||
+ | == CLI nástroj mkfs == | ||
+ | |||
+ | Z příkazového řádku se formátování provádí nástrojem mkfs, respektive jeho variantami, které identifikují požadovaný souborový systém. Například: | ||
+ | |||
+ | sudo mkfs.f2fs / | ||
+ | |||
+ | sformátuje zařízení /// | ||
+ | Obvykle je nejdůležitější zjistit konkrétní označení zařízení, | ||
+ | |||
+ | === Mazání souborů === | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Smazání souborů menších než.. == | ||
+ | |||
+ | find . -name " | ||
+ | |||
+ | === Komprese souborů a složek === | ||
+ | |||
+ | Vytvoření achivu ze složky se zachováním práv souborů | ||
+ | tar -pcvzf tar-archive-name.tar.gz source-folder-name | ||
- | * Pokud budeme chtít měnit rychlost komunikace za běhu programu, tak je to možné dolů kombinací Ctrl+a a následně +d a směrem nahoru kombinací Ctrl+a a následně +a. | ||
- | * Pokud víme jakou rychlost budeme potřebovat při spouštění programu, tak je jí možné rovnou zadat při spouštění. Dost často se hodí spouštět i echo, aby jsme věděli co posíláme po sériové lince. Příkaz pak vypadá následovně. | ||
- | sudo picocom / | ||
===== Windows ===== | ===== Windows ===== | ||
==== PuTTy ==== | ==== PuTTy ==== | ||
cs/sw/os.txt · Poslední úprava: 2018/12/26 22:58 (upraveno mimo DokuWiki)