Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- cs:rocket [2016/03/14 19:22] – kaklik
+++ cs:rocket [Neznámé datum] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki (Neznámé datum) 127.0.0.1
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 ==== Opakovatelně použitelný motor ====
-Pro modelářské účely je dostupný opakovaně použitelný motor na tuhé palivo. Opakovaným použitím se myslí fakt, že pro další start jej stačí doplnit o palivovou patronu, která stojí přibližně 30 Kč.
+Pro modelářské účely je dostupný opakovaně použitelný motor na tuhé palivo. Opakovaným použitím se myslí fakt, že pro další start jej stačí doplnit o palivovou patronu.
 {{gallery>:cs:designs:rocket?rocket_engine*.jpg&100x100&crop&lightbox}}
@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 ==== Návratový systém ====
-Na raketě musí být z bezpečnostních důvodů umístěno návratové zařízení, které je dopraví konstrukci rakety na zem, tak aby nemohlo dojít ke zranění nebo poškození.
+Na raketě musí být z bezpečnostních důvodů umístěno [[https://en.wikipedia.org/wiki/Model_rocket#Model_rocket_recovery_methods|návratové zařízení]], které je dopraví konstrukci rakety na zem, tak aby nemohlo dojít ke zranění nebo poškození.
 === Padák ===
@@ Řádek 52: / Řádek 52: @@
 Takové řešení je lepší než klasický tyristorový časovač především v tom, že nepotřebuje na rozdíl od tyristoru vysoké napájecí napětí. Navíc je možno ve větším rozsahu měnit časování.
-=== Návrat kluzákem ===
+=== Jiné druhy návratových systémů ===
 Podobně jako u stratosférického balonu by bylo vhodné použít jako návratové zařízení [[https://en.wikipedia.org/wiki/Rogallo_wing|Rogallo]]. Takové řešení umožňuje řízený návrat na místo startu.
+Další zajímavou možností je [[https://rocketry.wordpress.com/copter-recovery-guide/micromax-helicopter-recovery-gallery/|Helicopter recovery]], která má podobné vlastnosti jako kluzák. Ale je konstrukčně jednodušší zvláště v případě použití 3Dtiskárny.
 ==== Stabilizační plochy ====
@@ Řádek 126: / Řádek 126: @@
 Celý článek o prvním pokusu je [[http://blog.astronomie.cz/expa14/2014/11/21/startrakety/|Expedičním blogu]]. Elektroniku v tomto případě konstruoval Ondra Šesták a skládala se ze dvou částí. Telemetrického vysílače a časovače pro odpálení padáku. Technická výkresová dokumentace k oboum zařízením je v [[https://github.com/ondra6ak/rocket-telemetry|Git repozitáři]].
+======= Využití konstrukce =======
+  * instantní aerometrická měření spouštěná okolními podmínkami.
+  * Bezdrátový přenos dat - Jednorázové dosažení přímé viditelnosti přijímací stanice pro odeslání balíku naměřených dat ze stanice.
+  * Snímkování a skenování jednorázové události z velkých výšek.  (Větších než je dosažitelné např. kvadrokoptérou)
+  *
+====== Fyzikální měření ======
+Demonstrace silového a tlakového působení sil na raketu. Testování senzorů.
+====== Meteorologické aplikace ======
+===== Měření vertikálních profilů proudění v atmosféře =====
+Kouřová stopa může být použita jako měřící objekty pro zobrazení vertikální změny proudění. Jde o komplementární měření k datům získaným z wind-profileru.
+Data získaná tímto způsobem jsou využitelná v detekční síti meteorů [[http://wiki.bolidozor.cz/|Bolidozor]]
+===== Studium bleskových výbojů =====
+Raketa může vygenerovat bleskový výboj vytvořením vodivé cesty v atmosféře.
+Například uhlíkovou stopou, tenkým vodivým drátkem atd..
+====== Reference ======
+  * [[http://digitalcommons.calpoly.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1050&context=aerosp|Ballon rocket launch.]]