Stránka je zamknutá

Tato stránka je právě zamknutá pro úpravy jiným uživatelem. Musíte počkat, než onen uživatel dokončí své úpravy nebo než tento zámek vyprší.
Právě zamknuto: 216.73.216.41
Zámek vyprší: 2025/11/04 16:02 (15 min)
Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Základy ovládání operačních systémů pro uživatele MLABu ======

===== Linux =====

Příkazový řádek otevřeme klávesovou zkratkou "ctrl + alt + T".
==== HW periferie ====


=== Sériová linka ===

K jejímu ovládání použijeme například program picocom. Jedná se o jednoduchý program pro komunikaci po sériové lince z příkazového řádku. Na následujících řádcích bude napsán základní návod pro práci s programem.

  * Po připojení modulu USB232R01B je dobré zjistit jaký port byl rozhraní přidělen.

  dmesg

  * Ve výpisu by jsme měli nalézt označení podobné tomuto: ttyUSB0
  * Pak je možné komunikaci zahájit následujícím příkazem

  sudo picocom /dev/ttyUSB0

  * Pro vypnutí programu je potřeba zmáčknout Ctrl+a a následně +x
  * Manuál programu můžeme zobrazit příkazem

  man picocom

  * Pokud budeme chtít měnit rychlost komunikace za běhu programu, tak je to možné dolů kombinací Ctrl+a a následně +d a směrem nahoru kombinací Ctrl+a a následně +a.
  * Pokud víme jakou rychlost budeme potřebovat při spouštění programu, tak je jí možné rovnou zadat při spouštění. Dost často se hodí spouštět i echo, aby jsme věděli co posíláme po sériové lince. Příkaz pak vypadá následovně.

  sudo picocom /dev/ttyUSB0 --echo --baud 19200

==== Užitečné programy ====

=== Screen ===

[[https://www.linuxexpres.cz/praxe/screen-spravce-sezeni-v-terminalu|Screen]] je program který umožňuje spustit aplikaci ve virtuálním terminálu, který běží i při odhlášení uživatele.  Použije se tak, že se přímo spustí z přikazového řádku.

  screen

Otevře se nový terminál, který obsahuje základní návod k používání.  V terminálu pak můžeme spustit, co je potřeba, aby běželo po našem odhlášení. A ze screenu odejdeme klávesovou zkratkout CTRL+d
Pokud se do screenu chceme vrátit, tak do příkazového řádku zadáme

  screen -r 

V případě, že existuje více běžících screenů dostaneme na výběr z čísel jejich procesů˙

=== SSH ===

ssh slouží k terminálovému spojení a ke vzdálenému ovládání jiných počítačů. Používá se následovně

  ssh  jméno_nebo_IP_adresa

Pokud na lokální síti funguje [[https://en.wikipedia.org/wiki/Zero-configuration_networking|zeroconf]], tak lze využít tečkovou notaci   //jméno_počítače.local//, kde jméno počítače bude automaticky přeloženo na IP adresu.

ssh lze také využít ke spouštění grafických aplikací ze vzdáleného počítače na lokálním displeji, který používáme. K tomu obvykle stačí ssh spustit s paremery XY. Tj. 

  ssh -XY jméno_nebo_IP_adresa


==== Standardní operace ====

=== Nastavení IP adresy ===

Standardně v MLABu používáme přeřazení IP adres přes DHCP. Nastavení je v souboru ///etc/network/interfaces// a standardně je tento soubor efektivně prázdný, protože se používá základní systémová konfigurace. 

Ve výjimečných případech se ale stává, že je vyžadována fixní IP konfigurace. Tu lze vytvořit přidáním těchto konfiguračních parametrů do souboru  ///etc/network/interfaces//.

<WRAP center round important 80%>
Následující parametry jsou pouze referenční. Musí být nutně upraveny podle konkrétních požadavků v místě použití!
</WRAP>


  iface eth0 inet static
      address 192.168.3.3
      netmask 255.255.255.0
      gateway 192.168.3.1
      dns-nameservers 192.168.8.10 8.8.8.81


<WRAP center round tip 80%>
Občas se stane, že takovýmto zásahem si znemožníme přístup na konfigurovaný počítač přes SSH. V tokovém případě je buď nutné použít rozhraní monitor-klávesnice, nebo u počítače ODROID lze využít přístup přes [[http://odroid.com/dokuwiki/doku.php?id=en:usb_uart_kit|seriovou konzoli]]. Pro tento způsob připojení je potřeba modul [[cs:usb232r|USBRS232]].
</WRAP>


[[https://help.ubuntu.com/lts/serverguide/network-configuration.html|Zdroj]]

=== Změna hostname počítače ===

Změnit jméno linuxového počítače lze provést přepsáním názvu ve dvou souborech ///etc/hosts// a ///etc/hostname//

  root@radio-TEST:/etc# cat hostname
  radio-TEST

  root@radio-TEST:/etc# cat hosts
  127.0.0.1	localhost
  127.0.0.1	radio-TEST
  ::1		localhost ip6-localhost ip6-loopback
  ff02::1		ip6-allnodes
  ff02::2		ip6-allrouters

V tomto případě je na příslušných místech zapsán příklad názvu "radio-TEST".

=== Formátování médií ===

Nejčastěji je potřeba formátovat úložná média, jako Flashdisky, SDkary, pevné disky a podobně. 
V případě používání medií s omezeným počtem zápisů je vhodné použít souborový systém [[https://en.wikipedia.org/wiki/F2FS|F2FS]], pro pevné disky se hodí [[https://cs.wikipedia.org/wiki/Ext4|EXT4]].

== Grafický nástroj Gparted ==

Existuje buď možnost použít grafický nástroj [[http://www.dedoimedo.com/computers/gparted.html|gparted]]. Který nainstalujeme  z příkazového řádku například takto: 

  sudo apt install f2fs-tools gparted

Po jeho spuštění můžeme souborový systém vytvořit naklikáním potřebných voleb.

== CLI nástroj mkfs ==

Z příkazového řádku se formátování provádí nástrojem mkfs, respektive jeho variantami, které identifikují požadovaný souborový systém. Například: 

  sudo mkfs.f2fs /dev/mmcblk0p1

sformátuje zařízení ///dev/mmcblk0p1// souborovým systémem [[https://en.wikipedia.org/wiki/F2FS|F2FS]]. 
Obvykle je nejdůležitější zjistit konkrétní označení zařízení, které chceme formátovat. To lze zjistit různými způsoby. Například z dmesg, nástrojem fdisk s paremetrem -l a podobně. 



===== Windows =====

==== PuTTy ====