MLAB wiki

Máte načtenou starší verzi dokumentu! Pokud ji uložíte, vytvoříte tím novou aktuální verzi.

====== Aerovlek pro autonomní tahání kluzáků ======

Při provozu kluzáků na sportovních nebo rekreačních letištích jsou kluzáky/větroně dopravovány do základní výšky buď aerovlekem a nebo pozemním navijákem. Oba přístupy mají značné množství nevýhod. V případě navijáku je to jednak omezená výška, do které lze letoun dopravit a navíc je kluzák více zatížen, protože tah není v ose kolmé ke vztlaku. Navíc je tento způsob tahání poměrně rizikový a náročný na personální obsluhu.

U aerovlekového tahání je situace o něco lepší, neboť aerovlek není omezen délkou a také je více variabilní. Jeho podstatnou nevýhodou je ale poměrně vysoká cena. Ta je způsobena náklady na provoz a údržbu letadla (spotřebou paliva, ale z velké části také cenou provozních hodin částí letadla, které podléhají povinné revizi.)

Cena aerovleku navíc postupně roste. Proto v dnešní době na rozdíl od minulosti prakticky vůbec nejsou tahány větroně po přistání z pole a aerovlekové převlékání mezi letišti je omezeno na nutné minimum.

===== Bezpilotní tahání kluzáků =====

Řešením většiny těchto problémů by byl automatický aerovlek. Realizovaný [[cs:uav|bezpilotním letadlem]] vybaveným dostatečným výkonem pro tahání kluzáku (cca 100kW a více). Potřebný výkon je ve srovnání s klasickým letadlem pro použití v aerovleku (např. Zlín) poněkud menší, neboť aerodynamika letadla může být uzpůsobena případu, že v letadle nesedí pilot. Přesunuti pilota z kabiny mimo letadlo také poměrně výrazně sníží hmotnost letadla a tím i spotřebu paliva. Zároveň je také výhodné, že aerovlekové letadlo nebude obsahovat lidskou posádku, takže je možné provádět přistávací manévr rychleji pro ušetření času a možnosti tažení dalšího letadla.
Celkově tento koncept přináší tyto výhody:

* Nižší náklady na údržbu
  * Nižší provozní náklady
  * Možnost zkrácení doby letu
  * Odpadají problémy se startem spalovacího motoru za zvýšených teplot v létě
  * Možnost startu z krátké dráhy (teoreticky i z pole po nouzovém přistání)
  * Omezení inhalace zplodin posádkou ve větroni. 
  * Snížení hlučnosti provozu letiště

==== Modelové případy použití ====

==== Vlekání na letišti ====

V případě použití na letišti by automatický aerovlek létal většinou po předem definované trajektorii a tahal kluzák až do odpojení posádkou. 
Tento případ je základní funkce, následné verze by mohly zkoušet najít stoupavý proud buď náhodným prohledáváním a nebo pomocí vhodného technického vybavení, jako je např. [[cs:thermal_radar|termální radar]]. To však vyžaduje komplikovanější technické řešení.

==== Přivlékání z alternativních přistání ====

Pilotům kluzáků se občas stane, že během přeletů jim přistání nevyjde zpět na cílové letiště. Takže řešením je buď větroň rozebrat a naložit na vlek a autem jej dopravit zpět na letiště a nebo (pokud to dovolují podmínky) použít motorové letadlo a s ním odstartovat s větroněm ve vleku.

Je zřejmé, že použití motorového letadla je podstatně pohodlnější možnost v případě, že to místo přistání umožňuje. Avšak je možná pouze v minimu případů. Důvodem jsou kromě ceny letu ještě předpisy vyžadující bezpečnost pro obě letadla ve vleku, kde start z nepřizpůsobené plochy není možný i přes to, že na rozlet kluzáku by stačilo pouze několik stovek metrů plochy, motorové letadlo ale takové možnosti nemá díky jeho parametrům, jako je rozpětí a hmotnost. Obecně parametry motorových letadel nejsou příliš optimalizovány pro vlečení kluzáků a pracovní body v letové obálce obou letadel mají v aerovleku značně odlišné parametry. 
Což vede mimo jiné na potřebu dlouhé rozjezdové dráhy, na zvýšenou spotřebu v důsledku neoptimálního zatížení atd. 
Přitom je v současné době možné navrhnout letadlo určené a svými parametry optimalizované pro použití v aerovleku. Je navíc pravděpodobné, že takto konsruované aerovlekové letadlo bude mít menší pořizovací cenu i provozní náklady, než dnes často používaný letoun Zlín s výkonem přibližně 134 kW.

==== Dodatečné tažení za letu ====

Tažení za letu by byla aplikace bezpilotních prostředků, která není vůbec dosažitelná konvenčními letadly. V tomto případě by na místo standardního kroužku pro tažení aerovlekem byl nasazen nástavec, který by obsahoval identifikační terč  a hák pro tahací lano.

Tažné lano z vlečného bezpilotního letadla by pak bylo osazeno delta křídlem s řiditelnými klapkami.  Takto upravené vlečné lano by umožňovalo jemnou manipulaci s vlečným okem a jeho zasazeni do háku během letu.  Následně by kluzák mohl být znovu vlečen i bez přistání. 
Přídavný nástavec na vlečném zařízení navíc zvyšuje bezpečnost celého systému, neboť pilot kluzáku tak neztrácí možnost se kdykoli odpojit od vlečného letadla.

===== Konstrukce bezpilotního aerovleku =====

Kromě pozemní řídící stanice, která se nijak významně neliší od standardní koncepce velína bezpilotních letadel.

==== Aerovlekové letadlo ====

Letadlo určené pro aerovlek by naopak mělo mít speciální parametry, jako je například malá vzletová rychlost a dobrá manipulovatelnost. Výhodou by byla i možnost samostatného startu z nulové rychlosti.  Naopak není potřebný dlouhý dolet a vytrvalost. Což vede na možnost použití elektrického motoru.

{{ :cs:designs:robots:towing_loop.png?direct&300 |Oko s manipulačními křidélky pro připojení za letu}}

==== Pomocné přídržné zařízení na křídlo kluzáku ====

Na začátku vlečení kluzáku je třeba jej stabilizovat, neboť nefunguje aerodynamické řízení. Tento problém se řeší tím, že někdo drží při startu křídlo letadla. V případě autonomního aerovleku by to ale bylo možné řešit stabilizačním zařízením se vztlakem generovaným vrtulí. viz následující obrázek:

{{ :cs:designs:robots:glider_wing_helper.png?direct&300 |Pomocné zařízení pro stabilizaci kluzáku při startu}}

Pomocné zařízení může být na konec křídla připevněno buď mechanicky a nebo pneumatickou přísavkou. Neboť doba rozjezdu po které začne fungovat aerodynamické řízení kluzáku je řádově jednotky sekund. Důležité je aby po této době došlo k spolehlivému odpojení zařízení a nezvětšoval se tak zbytečně aerodynamický odpor během startu.

===== Úkoly k vyřešení =====

* Řídící model letadla [[http://phoenixair.cz/Phoenix_Air_main.htm|Phoenix]]
  * Hardware in loop simulace za použití výpočetního engine z [[http://www.flightgear.org/|Flightgear]]

==== Návrh modelových situací a jejich řešení ====

* Uvysení vlečného letadla
      * Varování v kabině pilota kluzáku.
      * Odpojení vlečného lana
  * Nemožnost odpojení lana od kluzáku. 
      * Odpojení lana z tažného letadla.
  * Ztráta tahu při startu
        * Varování o situaci
        * Odpojení vlečného lana po potvrzení pilotem kluzáku.
  * Ztráta komunikace
       * Let podle předdefinované trajektorie, pokud nedojde k navázání spojení a není připojen kluzák, tak návrat na letiště.

==== Pomocná zařízení nutná pro provoz letiště ====

=== Traktor pro tahání letadel ===

Vzhledem k velikosti plochy letiště je potřeba kluzáky tahat po letišti na startovní plochu. To se dnes v aeroklubech dělá běžně buď za pomoci traktorů, nebo osobních aut.  Obě možnosti jsou vzhledem ke konstrukci určené pro jinou aplikaci neoptimální.

Optimálním řešením by bylo pomocné vozidlo na elektrický pohon (odpadá problematika s častým startováním za nízkých, nebo vysokých teplot) upravené tak, aby dočasně uvezlo více osob.  Výhodné by také bylo, pokud by takové vozidlo mělo integrovanou hasicí soupravu pro motorová letadla se spalovacím pohonem. (Aktuálně je požární ochrana na letišti řešena velkým hasicím přístrojem naloženým v "emergency car".)
===== Kontakt =====

Pokud by jste na tomto budoucím cíli plachtění chtěli zpolupracovat, zkontaktujte autora návrhu: Jakub Kákona (kaklik@mlab.cz)

Projekt je vyvíjen z prostředků firmy [[http://www.ust.cz/|Universal Scientific Technologies s.r.o.]], která se na vývoji i aktivně podílí.
 {{ :logo_ust.png?nolink|Universal Scientific Technologies s.r.o.}}
===== Reference =====

* [[http://makerplane.org/|Open source airplane]]

Vyplňte, prosím, všechna písmena v poli, abyste dokázali, že nejste robot. B G B B G Ponechte prosím toto pole prázdné:

Komentář k úpravám

Poznámka: Tím, že editujete tuto stránku, souhlasíte, aby váš obsah byl licencován pod následující licencí: CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 4.0 International