Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- cs:acpmeter [2017/01/28 20:17] – [Laboratorní měřič výkonu střídavého signálu - ACPmeter] feectu
+++ cs:acpmeter [2018/03/07 12:57] – [Způsob použití] kaklik
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 ===== Konstrukce =====
-Zařízení je založeno no použití technologie ze softwarově definovanovaných přijímačů, proto je vstupní signál vzorkován dvoukanálovým převodníkem [[cs:sdr-widget|SDR-widget]]. Ten může vzorkovat signál až se vzorkovací frekvencí 192kHz a bitovým rozlišením 24 bit.
+Zařízení je založeno no použití technologie ze softwarově definovaných přijímačů, proto je vstupní signál vzorkován dvoukanálovým převodníkem [[cs:sdr-widget|SDR-widget]]. Ten může vzorkovat signál až se vzorkovací frekvencí 192 kHz a bitovým rozlišením 24 bit.
 Tato digitalizační jednotka je připojena k jednodeskovému počítači [[cs:odroid-c2|ODROID-C2]], který signál dále zpracovává kaskádou nástrojů ze sad [[https://github.com/MLAB-project/signal-piping-tools|signal-piping-tools]] a [[cs:sw:gnuradio|]].
-Datový tok je zpracováván tak, že nejdříve jsou packety přenesené přes USB rozhraní akceptovány programem ''sdr-widget'', který obsluhuje hardwarovou periferii [[cs:sdr-widget|SDR-widget]] výstupem jsou pak očištěná data, které prochází programem [[https://www.freebsd.org/cgi/man.cgi?query=buffer&sektion=1&apropos=0&manpath=FreeBSD+9.0-RELEASE+and+Ports|buffer]], který umožňuje číst data po delších blocích.
+Datový tok je zpracováván tak, že nejdříve jsou packety přenesené přes USB rozhraní akceptovány programem ''sdr-widget'', který obsluhuje hardwarovou periferii [[cs:sdr-widget|SDR-widget]] výstupem jsou pak očištěná data, která prochází programem [[https://www.freebsd.org/cgi/man.cgi?query=buffer&sektion=1&apropos=0&manpath=FreeBSD+9.0-RELEASE+and+Ports|buffer]], který umožňuje číst data po delších blocích.
-Bufferovaná data čte program  ''serverstream'', která z dat vytváří packety na TCP/IP portu 3701.
+Bufferovaná data čte program ''serverstream'', která z dat vytváří packety na TCP/IP portu 3701.
-Tímto jsou data zpřístupněna na pro přenos přes síť ethernet, ale díky velikosti datového toku není vhodné z měřícího přístroje využívat přímo primární datový tok vzorků signálu.  Na místo toho je lepší přímo na přístrojovém počítači data zpracovávat do vizuálně přijatelné podoby. K tomu účelu bylo v GNURadiu vytvořeno schéma nástrojů zpracovávajících signál. Podoba tohoto schématu je vizuálně zobrazena na následujícím obrázku.
+Tímto jsou data zpřístupněna pro přenos přes síť ethernet, ale díky velikosti datového toku není vhodné z měřicího přístroje využívat přímo primární datový tok vzorků signálu. Na místo toho je lepší přímo na přístrojovém počítači data zpracovávat do vizuálně přijatelné podoby. K tomu účelu bylo v GNURadiu vytvořeno schéma nástrojů zpracovávajících signál. Podoba tohoto schématu je vizuálně zobrazena na následujícím obrázku.
 {{:cs:designs:measuring:grc_acpmeter.png?600|}}
-Na této struktuře je vidět, že začátek zpracování surových dat začíná v bloku TCP Source, který se připojí na výše zmíněný TCP port. Odtud přijímá komplexní data a předává je bloku ''Throttle'', který má za úkol rovnoměrné časové rozložení datového toku podle zvolené vzorkovací frekvence. Následující blok "Complex to Float" rozloží datový tok na dva simulnální toky reálných čísel. Každý z těchto dvou datových toků může být přenásoben konstantou, případně posunut o konstantní offset, aby reálná čísla měla rozměr fyzikálních jednotek proudu a napětí.  Následně jsou vzorky vzájemně vynásobeny blokem "Multiply" z výsledku je vytvořena absolutní hodnota na ze které se počítá střední hodnota za posledních ~100ms. Výsledkem je naměřený střední příkon zařízení.
+Na této struktuře je vidět, že začátek zpracování surových dat začíná v bloku TCP Source, který se připojí na výše zmíněný TCP port. Odtud přijímá komplexní data a předává je bloku ''Throttle'', který má za úkol rovnoměrné časové rozložení datového toku podle zvolené vzorkovací frekvence. Následující blok "Complex to Float" rozloží datový tok na dva simulnální toky reálných čísel. Každý z těchto dvou datových toků může být přenásoben konstantou, případně posunut o konstantní offset, aby reálná čísla měla rozměr fyzikálních jednotek proudu a napětí. Následně jsou vzorky vzájemně vynásobeny blokem "Multiply" z výsledku je vytvořena absolutní hodnota, ze které se počítá střední hodnota za posledních ~100 ms. Výsledkem je naměřený střední příkon zařízení.
 Protože by ale tímto postupem nedocházelo k redukci datových vzorků přenášených k uživateli, tak je na konci výpočtu zařazen decimační FIR filtr. Výstup tohoto filtru je pak možné zobrazovat různými grafickými nástroji, jako je například "WX GUI Scope sink".
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 {{:cs:designs:measuring:acpmeter_output.png?600|Grafický výstup WX GUI Scope sink}}
-Tento grafický nástroj umožňuje pak pracovat se signálem podobně, jako kdyby to byla veličina měřená na osciloskopu.
+Tento grafický nástroj umožňuje pracovat se signálem podobně, jako kdyby to byla veličina měřená na osciloskopu.
 ===== Způsob použití =====
+==== Připojení z Linuxového počítače ====
+Pro zobrazení měřených dat je potřeba se připojit na měřící počítač umístěný v krabičce měřiče výkonu. K tomu je potřebné znát jeho IP adresu. Pak je už možné se na počítač připojit přes ssh tj.
+  ssh -XY odroid@adresa_měřícího_počítače
+Následně se z příkazového řádku spustí program gnuradio-companion
+  gnuradio-companion
+Otevře se grafické okno ve kterém je možné měnit zapojení měřiče výkonu. Referenční zapojení uloženo na měřícím počítači. Případně je možné jej stáhnout z [[https://github.com/CTU-FEE-LEEE/ACPmeter/tree/master/SW|git repozitáře]] jako soubor //Pvalue.grc//.
+Zvolené referenční schéma by pak mělo jít spustit.
 ==== Kalibrace ====