no way to compare when less than two revisions

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Programování procesorů ARM STM32 ======
+Pro používání procesorů ARM je nejlepší pracovat v operačním systému Linux, proto následující návod popisuje instalaci a využití nástrojů pro práci s ARM v tomto systému.  [[http://wiki.ubuntu.cz/Instalace/Pr%C5%AFvodce%20instalac%C3%AD?redirect=1|Postup instalace Linuxu]].
+Veškeré zde užité programové vybavení je dostupné zdarma.
+===== Kompilátor =====
+Jako volně dostupný kompilátor se může použít GNU C Compiler, dostupný v git repositáři [[https://launchpad.net/gcc-arm-embedded|gcc-arm-embedded]].
+Pro instalaci do Ubuntu je možné využít před připravené [[https://launchpad.net/~terry.guo/+archive/gcc-arm-embedded|deb balíčky]]. PPA repositář zatím funguje pouze pro Ubuntu 12.04
+== Rychlá instalace pomocí repositáře ==
+  sudo add-apt-repository ppa:terry.guo/gcc-arm-embedded
+  sudo apt-get update
+  sudo apt-get install gcc-arm-none-eabi
+== Postup kompilace ==
+V terminálu je potřeba se nacházet ve složce, kde se nachází soubory potřebné pro kompilaci a následně stačí zadat příkaz MAKE
+===== Programovací GUI =====
+Programovací prostředí v kterém je vytvářen zdrojový kód. Mezi uživateli jsou nejoblíbenější následující dvě volby. Jinak lze ale zdrojový kód psát v libovolném textovém editoru.
+==== Sublime text ====
+Je placený editor pro linux mezi jeho vyjímečné vlastnosti patří například náhled celého zdrojového kódu.
+[[http://www.ubuntuupdates.org/ppa/sublime|Ubuntu PPA repository]]
+==== Code::Blocks ====
+Jde o velmi rozřířený editor, jehož výhodou je, že běží na více platformách a mohou ho tedy používat i uživatelé windows.
+[[http://www.codeblocks.org/|Code::Blocks]]
+  sudo apt-get install codeblocks
+===== Knihovny periférií =====
+Protože nastavení a obsluha  některých periferií mikroprocesorů ARM je nyní už velmi komplikovaná, je žádoucí si ušetřit práci a čas při vývoji, knihovnami, které již obsahují základní operace.
+==== STM32F10X standard peripheral library ====
+Úplná proprietární knihovna od STMicroelectronics, která však nemá příliš pohodlné programovací rozhraní a zabírá hodně prostoru ve výsledném programu.
+Dostupná ke stažení na [[http://www.st.com/stonline/stappl/resourceSelector/app?page=resourceSelector&doctype=FIRMWARE&SubClassID=1169|stránkách STMicroelectronics]].
+==== libopencm3 ====
+Nová open-source knihovna, prostorově úsporná a s lepším rozhraním, která je ale zatím neúplná (avšak pod aktivním vývojem).
+[[http://libopencm3.org|Webové stránky projektu]]
+===== Zápis přeloženého kódu =====
+Po přeložení zdrojového kódu je potřeba výsledný binární program zapsat do FLASH paměti mikroprocesoru. To lze udělat několika způsoby. Podle toho, jaký konkrétní procesor ARM máme a jak je konstruovaná elektronika ve které je procesor osazený.
+==== Modul STM32F10xRxT01A ====
+=== Sériový bootloader ===
+Užití bootloaderu je výhodné v případech, kdy nechceme používat žádný přídavný programovací hardware a nepotřebujeme pokročilé vývojové funkce, jako například debugger. Procesory ARM STM32F103 umí používat sériový bootloader přes UART. Procesory řady STM32F107 umožňují použití i bootloaderu na USB.
+Pro aktivaci bootloaderu držte tlačítko BOOT, zmáčkněte tlačítka RESET a poté hned pusťte tlačítko BOOT.
+S bootloaderem se může komunikovat přes USB nebo přes UART (např. programem [[http://code.google.com/p/stm32flash/|stm32flash]]). Pro nahrávání firmware přes USB je vhodný program [[http://dfu-util.gnumonks.org/|dfu-util]], který existuje pro Linux, Mac OS i Windows.
+== Připojení modulu ==
+Pro použití sériového bootloaderu je třeba modul připojit na seriovou linku. V případě použití modulu [[cs:usb232r|USB232R01B]] stačí mít zapojené pouze RXD a TXD následovně:
+^ USB232R01B ^ STM32F10xRxT01A  ^
+| TXD | PA10 |
+| RXD | PA9 |
+Ostatní signály DTR a RTS si na modulu zapojují profesionálové, kteří nechtějí mačkat tlačítka pří každém uploadu :)
+(Tato funkce vyžaduje upravený stm32flash, který se však asi podařilo ztratit)
+== Kompilace stm32flash ==
+  svn checkout http://stm32flash.googlecode.com/svn/trunk/ stm32flash-read-only
+  cd stm32flash-read-only
+  make
+  sudo make install
+Příklad použití:
+  sudo stm32flash /dev/ttyUSB0
+  stm32flash - http://stm32flash.googlecode.com/
+  Serial Config: 57600 8E1
+  Version      : 0x20
+  Option 1     : 0x00
+  Option 2     : 0x00
+  Device ID    : 0x0418 (Connectivity line)
+  RAM          : 64KiB  (4096b reserved by bootloader)
+  Flash        : 256KiB (sector size: 2x2048)
+  Option RAM   : 15b
+  System RAM   : 18KiB
+  Resetting device... done.
+Nahravani programu vypada napriklad takto:
+  $ ./stm32flash -w ./bin/LED_Blink.hex -v -g 0x0 /dev/ttyUSB0
+  stm32flash - http://stm32flash.googlecode.com/
+  Using Parser : Intel HEX
+  Serial Config: 57600 8E1
+  Version      : 0x22
+  Option 1     : 0x00
+  Option 2     : 0x00
+  Device ID    : 0x0414 (High-density)
+  RAM          : 64KiB  (512b reserved by bootloader)
+  Flash        : 512KiB (sector size: 2x2048)
+  Option RAM   : 15b
+  System RAM   : 2KiB
+  Wrote and verified address 0x08000c48 (100.00%) Done.
+  Starting execution at address 0x08000000... done.
+=== USB bootloader ===
+[[http://dfu-util.gnumonks.org/|dfu-util]] je program, který umožní do procesorů ARM STM32F107 nahrávat firmware USB bootloaderem.
+Pro aktivaci bootloaderu přes USB musíte připojit +3,3 V na nožičku PA9. Spuštění bootloaderu se provádí tlačítky: stiskni RESET, stiskni BOOT, pusť RESET, pusť BOOT.
+Dávka pro volání dfu-util pro platformu Windows a přeložená verze dfu-util bez potřeby dalších knihoven je zde uložena v dokumentační složce modulu [[cs:stm32f10xrxt|STM32F10xRxT01A]]. Pod Windows je ještě nutné nainstalovat nějakou verzi usblib. To nejsnáze uděláte programem zadig. V průběhu instalace usblib musíte mít procesor v DFU módu (viz sekvence tlačítek výše).
+Příklad volání dfu-util:
+  dfu-util -d 0483:df11 -a 0 -D ./bin/blik.bin -s 0x8000000:leave
+ Popis parametrů příkazu
+    - //0483:df11// - identifikátor zařízení na USB (získáno přes lsusb)
+    - //0x8000000:leave// - začátek flash paměti MCU.
+Nahrání firmware si můžete vyzkoušet pomocí tohoto vzorového bináru, který z procesoru STM32F107 udělá USB HID myš, která opisuje kolečko: [[http://www.mlab.cz/WebSVN/filedetails.php?repname=MLAB&path=%2FModules%2FARM%2FSTM32F10xRxT%2FSW%2FUSB_bootloader%2Fsample%2FSTM32F107_mouse.bin/|STM32F107_mouse.bin]]
+==== J-TAG ====
+Jtag lze použít téměř s libovolným ARM mikroprocesorem.
+K programování přes JTAG se potřebuje externí programátor. Na modulu [[cs:stm32f10xrxt|STM32F10xRxT01A]] jsou JTAG dráty vyvedeny na zvláštním konektoru (J51). Jako externí programátor může být využit například modul [[http://www.mlab.cz/PermaLink/JTAGFT2232V02A|JTAGFT2232V02A]]
+Programovat lze např. otevřeným programem [[http://openocd.sourceforge.net/|OpenOCD]], který podporuje většinu používaných JTAG programátorů a umí vytvořit back-end pro [[http://www.gnu.org/software/gdb/|GDB]], takže podporuje i debugování.
+OpenOCD má v Ubuntu sice nativně podporované balíčky, ale jejich verze je obvykle značně opožděna za současným vývojem. Proto je lepší si zkompilovat aktualní verzi..
+  sudo apt-get install libtool git gcc automake libftdi-dev texinfo
+  git clone git://git.code.sf.net/p/openocd/code openocd-code
+  cd openocd-code/
+  ./bootstrap
+  ./configure --enable-maintainer-mode --disable-werror --enable-ft2232_libftdi
+  make
+  sudo make install
+Tím máme v systému naistalováno OpenOCD. Pokud jej budeme chtít odinstalovat, použije se příkaz
+  sudo make uninstall
+Pokud máme k počítači připojený modul [[cs:jtagft2232v|JTAGFT2232V02A]] s nahraným schématem v FPGA, tak se můžeme připojit k nějakému ARMu.
+  sudo openocd -f "interface/busblaster.cfg" -f "target/stm32f1x.cfg"
+  Open On-Chip Debugger 0.7.0-rc1-dev-00011-gd9ba56c (2013-04-28-11:46)
+  Licensed under GNU GPL v2
+  For bug reports, read
+  	http://openocd.sourceforge.net/doc/doxygen/bugs.html
+  Info : only one transport option; autoselect 'jtag'
+  adapter speed: 1000 kHz
+  adapter_nsrst_delay: 100
+  jtag_ntrst_delay: 100
+  cortex_m3 reset_config sysresetreq
+  Info : max TCK change to: 30000 kHz
+  Info : clock speed 1000 kHz
+  Info : JTAG tap: stm32f1x.cpu tap/device found: 0x3ba00477 (mfg: 0x23b, part: 0xba00, ver: 0x3)
+  Info : JTAG tap: stm32f1x.bs tap/device found: 0x16410041 (mfg: 0x020, part: 0x6410, ver: 0x1)
+  Info : stm32f1x.cpu: hardware has 6 breakpoints, 4 watchpoints
+OpenOCD teď vytvořilo server ke kterému se můžeme přípojit přes telnet
+  telnet localhost 4444
+  Trying 127.0.0.1...
+  Connected to localhost.
+  Escape character is '^]'.
+  Open On-Chip Debugger
+  >
+===== RTOS  operační systém =====
+==== Chibios ====
+[[http://www.chibios.org/dokuwiki/doku.php|Webová stránka projektu]]
+Jde o základní relaltime operační systém s HAL zjednodušující práci s mikroprocesorem. Pro snazší práci byla vytvorena kofigurace Chibios přímo pro modul s ARM dostupná je na [[https://github.com/toxygen/mlab-chibios|githubu]]
+Další programová dokumentace je dostupná [[http://chibios.sourceforge.net/html/index.html|ChibiOS/RT]]
+=== Demo blikání LED ===
+  #include <ch.h>
+  #include <hal.h>
+  int main(void) {
+          halInit();
+          chSysInit();
+          while (TRUE) {
+                  palTogglePad(GPIOB, GPIOB_LED1);
+                  chThdSleepMilliseconds(250);
+          }
+  }