Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- cs:rocket [2014/12/30 20:12] – [Stabilizační plochy] kaklik
+++ cs:rocket [Unknown date] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki (Unknown date) 127.0.0.1
@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Cílem konstrukce experimentální rakety je navrhrnout pokud možno univerzální stavebnici sondážní rakety s motorem pro opakované použití na tuhé palivo. Nápad na realizaci takového projektu vznikl na astronomické expedici 2014 v návaznosti na již několik let trvající starty malých primitivních raket bez užitečné zátěže.
-Naopak tento projekt by měl přinést možnost na raketě pracovat dlouhodoběji a vytvořit návrh, který bude schopen nést alespoň částečně užitečnou zátěž.
+{{:cs:designs:rocket:3dprinted_rocket.jpg?direct&300 | Funkční vzorek 3D tisknutelné rakety}}{{:cs:designs:rocket:3dprinted_rocket_parts.jpg?direct&300 | Jednotlivé díly tisknutelné rakety}}
-===== Odpalovací rampa =====
+Naopak tento projekt by měl přinést možnost na raketě pracovat dlouhodoběji a vytvořit návrh, který bude schopen nést alespoň částečně užitečnou zátěž.
-Odpalovací rampa bude muset být modifikována tak, aby raketu dokázala při startu podpírat i ze spodku.
@@ Řádek 15: / Řádek 14: @@
 ==== Opakovatelně použitelný motor ====
-Pro modelářské účely je dostupný opakovaně použitelný motor na tuhé palivo. Opakovaným použitím se myslí fakt, že pro další start jej stačí doplnit o palivovou patronu, která stojí přibližně 30 Kč.
+Pro modelářské účely je dostupný opakovaně použitelný motor na tuhé palivo. Opakovaným použitím se myslí fakt, že pro další start jej stačí doplnit o palivovou patronu.
 {{gallery>:cs:designs:rocket?rocket_engine*.jpg&100x100&crop&lightbox}}
@@ Řádek 25: / Řádek 24: @@
 {{gallery> :cs:designs:rocket: ?rocket_fuel*.jpg&100x100&crop&lightbox }}
-==== Padák ====
-Na raketě musí být z bezpečnostních důvodů umístěn padák, který je spolehlivě rozvinut v konečné fázi letu.
+==== Raketový motor na jedno použití ====
-=== Výmetná slož padáku ===
+Zajímavou větví vývoje sondážní rakety by mohl být vývoj raketového motoru na jedno použití. Navrženého tak, že by byl vytisknutelný na [[cs:designs:3dprint|3D tiskárně]]. Vývoj tímto směrem se odehrává v [[https://github.com/UpickaRAketovaSkupina/Raketa|tomto githhub repositáři]].
+Návrh postupu vypadá následovně: na 3D tiskárně se vytiskne tělo motoru, kopyto pro trysku, píst na upěchování a víčko motoru. Do spodní části těla motoru se dá kopyto pro trysku potřené vazelínou, ze shora se nasype tmel na výrobu trysky (ZnCl - ZnO?), do těla motoru se zasune píst a tryska se upěchuje pravidelným mlácením do pístu po správný čas (tlačit heverem proti něčemu?). Po té so kopyto pro trysku vytáhne ven a motor se ze shora naplní palivem (válečky, na bázi sorbitolu?). Nakonec se navrh přilepí víčko (acetonem, nebo jiným rozpouštědlem?).
+Vhodné pro inspiraci jsou tyto stránky:
+[[http://www.raketaci.cz/index.php/fofum-pokec-o-cem-koli/sorbitolove/37-vlastni-vyroba-motoru|raketaci.cz - vlastní výroba motoru]]
+[[http://canov.jergym.cz/vybusnin/PXD/cl/rakety.htm|Project-X vs. Detonator]]
+==== Návratový systém ====
+Na raketě musí být z bezpečnostních důvodů umístěno [[https://en.wikipedia.org/wiki/Model_rocket#Model_rocket_recovery_methods|návratové zařízení]], které je dopraví konstrukci rakety na zem, tak aby nemohlo dojít ke zranění nebo poškození.
+=== Padák ===
+Padák je nejklasičtější konstrukce návratového systému.
+== Výmetná slož padáku ==
 Vyhození padáku bude realizováno náloží ze střelného prachu, která vystřelí špičku a vymete padák.
@@ Řádek 38: / Řádek 52: @@
 Takové řešení je lepší než klasický tyristorový časovač především v tom, že nepotřebuje na rozdíl od tyristoru vysoké napájecí napětí. Navíc je možno ve větším rozsahu měnit časování.
+=== Jiné druhy návratových systémů ===
+Podobně jako u stratosférického balonu by bylo vhodné použít jako návratové zařízení [[https://en.wikipedia.org/wiki/Rogallo_wing|Rogallo]]. Takové řešení umožňuje řízený návrat na místo startu.
+Další zajímavou možností je [[https://rocketry.wordpress.com/copter-recovery-guide/micromax-helicopter-recovery-gallery/|Helicopter recovery]], která má podobné vlastnosti jako kluzák. Ale je konstrukčně jednodušší zvláště v případě použití 3Dtiskárny.
 ==== Stabilizační plochy ====
-V původním návrhu bylo uvažováno o stabilizačních plochách klasické křidélkové konstrukce. Takový tvar je ale problematický pro vytištění na 3D tiskárně.  Z technologických důvodů by bylo proto vhodnější použít [[http://en.wikipedia.org/wiki/Grid_fin|Решётчатые рули]]. Tato konstrukce je testována i v [[http://tminusarduino.blogspot.cz/2014_08_01_archive.html|podobném projektu]] kde je vyvíjen rocket guidance system.
+V klasickém návrhu modelářských raket je uvažováno o stabilizačních plochách běžné křidélkové konstrukce. Takový tvar je ale problematický pro vytištění na 3D tiskárně.  Z technologických důvodů by bylo lepší použít [[http://en.wikipedia.org/wiki/Grid_fin|Решётчатые рули]]. Tato konstrukce je testována i v [[http://tminusarduino.blogspot.cz/2014_08_01_archive.html|podobném projektu]] kde je vyvíjen rocket guidance system.
+Nový přistup byl proto  [[http://www.mlab.cz/redmine/issues/288|testován]] na zmenšeném modelu.
 {{ :cs:designs:rocket:3d_printed_fin.jpg?direct&300 |}} {{ :cs:designs:rocket:3d_printed_grid_fin.jpg?direct&300 |}}
+Každý z výtisků na fotografii výše má hmotnost 7g. Jejich pevnost je pravděpodobně větší, než při stejné konstrukci vytvořené z papíru. Pevnost výtisku s grid-finem je navíc podstatně větší, nez u verze s klasickými křidélky. Problémem gridfinu je požadavek na jeho pravidelnost, který není tiskem jednoduché splnit, proto bude pravděpodobně využíván hybridní design obou konceptů.
-Každý z výtisků na fotografii výše má hmotnost 7g. Jejich pevnost je větší, než při stejné konstrukci vytvořené z papíru. Pevnost výtisku s grid-finem je podstatně větší, nez u verze s klasickými křidélky.
 ==== Kamera ====
@@ Řádek 66: / Řádek 84: @@
-===== Simulace parametrů rakety =====
+===== Podpůrný software =====
+==== Simulace parametrů rakety ====
 Pro simulaci aerodynamiky letu rakety je použit program [[http://openrocket.sourceforge.net/|OpenRocket]].
@@ Řádek 75: / Řádek 96: @@
+==== Zpracování telemetrických dat ====
+  * [[https://openmissioncontrol.wordpress.com/|Open Mission Control]]
 ===== Měření motorů =====
@@ Řádek 102: / Řádek 126: @@
 Celý článek o prvním pokusu je [[http://blog.astronomie.cz/expa14/2014/11/21/startrakety/|Expedičním blogu]]. Elektroniku v tomto případě konstruoval Ondra Šesták a skládala se ze dvou částí. Telemetrického vysílače a časovače pro odpálení padáku. Technická výkresová dokumentace k oboum zařízením je v [[https://github.com/ondra6ak/rocket-telemetry|Git repozitáři]].
-==== Časovač ====
+======= Využití konstrukce =======
+  * instantní aerometrická měření spouštěná okolními podmínkami.
+  * Bezdrátový přenos dat - Jednorázové dosažení přímé viditelnosti přijímací stanice pro odeslání balíku naměřených dat ze stanice.
+  * Snímkování a skenování jednorázové události z velkých výšek.  (Větších než je dosažitelné např. kvadrokoptérou)
+  *
+====== Fyzikální měření ======
+Demonstrace silového a tlakového působení sil na raketu. Testování senzorů.
+====== Meteorologické aplikace ======
+===== Měření vertikálních profilů proudění v atmosféře =====
+Kouřová stopa může být použita jako měřící objekty pro zobrazení vertikální změny proudění. Jde o komplementární měření k datům získaným z wind-profileru.
+Data získaná tímto způsobem jsou využitelná v detekční síti meteorů [[http://wiki.bolidozor.cz/|Bolidozor]]
+===== Studium bleskových výbojů =====
+Raketa může vygenerovat bleskový výboj vytvořením vodivé cesty v atmosféře.
+Například uhlíkovou stopou, tenkým vodivým drátkem atd..
-Úkolem časovače bylo vymést v definované době po startu rakety padák, kterým by bylo zaručeno bezpečné přistání. Časovač byl sestavený z diskrétních součástek.
-  * obvod 4047
+====== Reference ======
-  * spínání palníku přes hexfet
-  * napájení elektroniky z hodinkové CR2032 baterie
-  * li-pol baterie pro spínání palníku
-==== Vysílač ====
+  * [[http://digitalcommons.calpoly.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1050&context=aerosp|Ballon rocket launch.]]
-Vysílač měl sloužit primárně pro dohledání rakety po jejím přistání, byl taktéž sestavený z diskrétních součástek.
-  * modul 433 Mhz vysílače QUASAR QFM-TX1-433
-  * multivibrátor generující nosnou frekvenci 442 Hz (komorní Á)
-  * nosná frekvence se mění v závislosti na teplotě pomocí termistoru
-  * 555 v astabilním zapojení s invertorem modulující nosnou frekvenci