Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Překlady této stránky?:

cs:sw:os

Základy ovládání operačních systémů pro uživatele MLABu

Linux

Příkazový řádek otevřeme klávesovou zkratkou „ctrl + alt + T“.

HW periferie

Sériová linka

K jejímu ovládání použijeme například program picocom. Jedná se o jednoduchý program pro komunikaci po sériové lince z příkazového řádku. Na následujících řádcích bude napsán základní návod pro práci s programem.

  • Po připojení modulu USB232R01B je dobré zjistit jaký port byl rozhraní přidělen.
dmesg
  • Ve výpisu by jsme měli nalézt označení podobné tomuto: ttyUSB0
  • Pak je možné komunikaci zahájit následujícím příkazem
sudo picocom /dev/ttyUSB0
  • Pro vypnutí programu je potřeba zmáčknout Ctrl+a a následně +x
  • Manuál programu můžeme zobrazit příkazem
man picocom
  • Pokud budeme chtít měnit rychlost komunikace za běhu programu, tak je to možné dolů kombinací Ctrl+a a následně +d a směrem nahoru kombinací Ctrl+a a následně +a.
  • Pokud víme jakou rychlost budeme potřebovat při spouštění programu, tak je jí možné rovnou zadat při spouštění. Dost často se hodí spouštět i echo, aby jsme věděli co posíláme po sériové lince. Příkaz pak vypadá následovně.
sudo picocom /dev/ttyUSB0 --echo --baud 19200

Užitečné programy

Screen

Screen je program který umožňuje spustit aplikaci ve virtuálním terminálu, který běží i při odhlášení uživatele. Použije se tak, že se přímo spustí z přikazového řádku.

screen

Otevře se nový terminál, který obsahuje základní návod k používání. V terminálu pak můžeme spustit, co je potřeba, aby běželo po našem odhlášení. A ze screenu odejdeme klávesovou zkratkout CTRL+d Pokud se do screenu chceme vrátit, tak do příkazového řádku zadáme

screen -r 

V případě, že existuje více běžících screenů dostaneme na výběr z čísel jejich procesů˙

SSH

ssh slouží k terminálovému spojení a ke vzdálenému ovládání jiných počítačů. Používá se následovně

ssh  jméno_nebo_IP_adresa

Pokud na lokální síti funguje zeroconf, tak lze využít tečkovou notaci jméno_počítače.local, kde jméno počítače bude automaticky přeloženo na IP adresu.

ssh lze také využít ke spouštění grafických aplikací ze vzdáleného počítače na lokálním displeji, který používáme. K tomu obvykle stačí ssh spustit s paremery XY. Tj.

ssh -XY jméno_nebo_IP_adresa
Tunelování portů

ssh umožňuje i propojit adresní porty dvou počítačů. K tomu se používají parametry -L a -R.

Pro spojení TCP portu ze vzdáleného počítače na lokální použijeme parametr -R například:

ssh -TNR 14552:localhost:14552 TF-R1.local

A pro spojení lokálního TCP portu na vzdálený počítač parametr -L např.:

ssh -TNL 14551:localhost:14551 TF-R1.local

Použití momentálně nemá jednoduchý způsob, který by umožnil obousměrné spojení přes jeden port a je proto potřeba kombinovat tyto dva tunely. Dále SSH neumí tunelovat UDP packety. Pro propojení komunikace založené na UDP packetech je potřeba z UDP packetů vytvořit TCP. To lze zařídit nástrojem netcat. Který přijme UDP packet a odešle jej jako TCP.

Tímto příkazem přijmeme TCP packety na portu 14551 a netcat je odešle na portu 14556, jako UDP.

nc -l -p 14551 | nc -u localhost 14556

Následující příkaz přijme UDP packet na portu 14556 a odešle jej jako TCP packet na portu 14551.

nc -lu 14556 | nc localhost 14551

Standardní operace

Nastavení IP adresy

Standardně v MLABu používáme přeřazení IP adres přes DHCP. Nastavení je v souboru /etc/network/interfaces a standardně je tento soubor efektivně prázdný, protože se používá základní systémová konfigurace.

Ve výjimečných případech se ale stává, že je vyžadována fixní IP konfigurace. Tu lze vytvořit přidáním těchto konfiguračních parametrů do souboru /etc/network/interfaces.

Následující parametry jsou pouze referenční. Musí být nutně upraveny podle konkrétních požadavků v místě použití!

iface eth0 inet static
    address 192.168.3.3
    netmask 255.255.255.0
    gateway 192.168.3.1
    dns-nameservers 192.168.8.10 8.8.8.81

Občas se stane, že takovýmto zásahem si znemožníme přístup na konfigurovaný počítač přes SSH. V tokovém případě je buď nutné použít rozhraní monitor-klávesnice, nebo u počítače ODROID lze využít přístup přes seriovou konzoli. Pro tento způsob připojení je potřeba modul USBRS232.

Zdroj

Nalezení počítačů v síti

Počítači na síti lze najít například hromadným pingem nástrojem nmap. Příklad použití:

  nmap -sn 10.42.0.0/24

Změna hostname počítače

Změnit jméno linuxového počítače lze provést přepsáním názvu ve dvou souborech /etc/hosts a /etc/hostname

root@radio-TEST:/etc# cat hostname
radio-TEST
root@radio-TEST:/etc# cat hosts
127.0.0.1	localhost
127.0.0.1	radio-TEST
::1		localhost ip6-localhost ip6-loopback
ff02::1		ip6-allnodes
ff02::2		ip6-allrouters

V tomto případě je na příslušných místech zapsán příklad názvu „radio-TEST“.

Formátování médií

Nejčastěji je potřeba formátovat úložná média, jako Flashdisky, SDkary, pevné disky a podobně. V případě používání medií s omezeným počtem zápisů je vhodné použít souborový systém F2FS, pro pevné disky se hodí EXT4.

Grafický nástroj Gparted

Existuje buď možnost použít grafický nástroj gparted. Který nainstalujeme z příkazového řádku například takto:

sudo apt install f2fs-tools gparted

Po jeho spuštění můžeme souborový systém vytvořit naklikáním potřebných voleb.

CLI nástroj mkfs

Z příkazového řádku se formátování provádí nástrojem mkfs, respektive jeho variantami, které identifikují požadovaný souborový systém. Například:

sudo mkfs.f2fs /dev/mmcblk0p1

sformátuje zařízení /dev/mmcblk0p1 souborovým systémem F2FS. Obvykle je nejdůležitější zjistit konkrétní označení zařízení, které chceme formátovat. To lze zjistit různými způsoby. Například z dmesg, nástrojem fdisk s paremetrem -l a podobně.

Mazání souborů

Smazání souborů menších než..
find . -name "*raws.fits" -size -400k -delete

Komprese souborů a složek

Vytvoření achivu ze složky se zachováním práv souborů

 tar -pcvzf tar-archive-name.tar.gz source-folder-name 

Windows

PuTTy

cs/sw/os.txt · Poslední úprava: 2018/12/26 23:58 (upraveno mimo DokuWiki)