cs:sw:os
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Předchozí verze | |||
cs:sw:os [2018/04/13 13:53] – [Nastavení IP adresy] kaklik | — | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
- | ====== Základy ovládání operačních systémů pro uživatele MLABu ====== | ||
- | |||
- | ===== Linux ===== | ||
- | |||
- | Příkazový řádek otevřeme klávesovou zkratkou "ctrl + alt + T". | ||
- | ==== HW periferie ==== | ||
- | |||
- | |||
- | === Sériová linka === | ||
- | |||
- | K jejímu ovládání použijeme například program picocom. Jedná se o jednoduchý program pro komunikaci po sériové lince z příkazového řádku. Na následujících řádcích bude napsán základní návod pro práci s programem. | ||
- | |||
- | * Po připojení modulu USB232R01B je dobré zjistit jaký port byl rozhraní přidělen. | ||
- | |||
- | dmesg | ||
- | |||
- | * Ve výpisu by jsme měli nalézt označení podobné tomuto: ttyUSB0 | ||
- | * Pak je možné komunikaci zahájit následujícím příkazem | ||
- | |||
- | sudo picocom / | ||
- | |||
- | * Pro vypnutí programu je potřeba zmáčknout Ctrl+a a následně +x | ||
- | * Manuál programu můžeme zobrazit příkazem | ||
- | |||
- | man picocom | ||
- | |||
- | * Pokud budeme chtít měnit rychlost komunikace za běhu programu, tak je to možné dolů kombinací Ctrl+a a následně +d a směrem nahoru kombinací Ctrl+a a následně +a. | ||
- | * Pokud víme jakou rychlost budeme potřebovat při spouštění programu, tak je jí možné rovnou zadat při spouštění. Dost často se hodí spouštět i echo, aby jsme věděli co posíláme po sériové lince. Příkaz pak vypadá následovně. | ||
- | |||
- | sudo picocom / | ||
- | |||
- | ==== Užitečné programy ==== | ||
- | |||
- | === Screen === | ||
- | |||
- | [[https:// | ||
- | |||
- | screen | ||
- | |||
- | Otevře se nový terminál, který obsahuje základní návod k používání. | ||
- | Pokud se do screenu chceme vrátit, tak do příkazového řádku zadáme | ||
- | |||
- | screen -r | ||
- | |||
- | V případě, že existuje více běžících screenů dostaneme na výběr z čísel jejich procesů˙ | ||
- | |||
- | === SSH === | ||
- | |||
- | ssh slouží k terminálovému spojení a ke vzdálenému ovládání jiných počítačů. Používá se následovně | ||
- | |||
- | ssh jméno_nebo_IP_adresa | ||
- | |||
- | Pokud na lokální síti funguje [[https:// | ||
- | |||
- | ssh lze také využít ke spouštění grafických aplikací ze vzdáleného počítače na lokálním displeji, který používáme. K tomu obvykle stačí ssh spustit s paremery XY. Tj. | ||
- | |||
- | ssh -XY jméno_nebo_IP_adresa | ||
- | |||
- | |||
- | ==== Standardní operace ==== | ||
- | |||
- | === Nastavení IP adresy === | ||
- | |||
- | Standardně v MLABu používáme přeřazení IP adres přes DHCP. Nastavení je v souboru /// | ||
- | |||
- | Ve výjimečných případech se ale stává, že je vyžadována fixní IP konfigurace. Tu lze vytvořit přidáním těchto konfiguračních parametrů do souboru | ||
- | |||
- | <WRAP center round important 80%> | ||
- | Následující parametry jsou pouze referenční. Musí být nutně upraveny podle konkrétních požadavků v místě použití! | ||
- | </ | ||
- | |||
- | |||
- | iface eth0 inet static | ||
- | address 192.168.3.3 | ||
- | netmask 255.255.255.0 | ||
- | gateway 192.168.3.1 | ||
- | dns-nameservers 192.168.8.10 8.8.8.81 | ||
- | |||
- | |||
- | <WRAP center round tip 80%> | ||
- | Občas se stane, že takovýmto zásahem si znemožníme přístup na konfigurovaný počítač přes SSH. V tokovém případě je buď nutné použít rozhraní monitor-klávesnice, | ||
- | </ | ||
- | |||
- | |||
- | [[https:// | ||
- | |||
- | === Nalezení počítačů v síti === | ||
- | |||
- | Počítači na síti lze najít například hromadným pingem nástrojem nmap. Příklad použití: | ||
- | |||
- | nmap -sn 10.42.0.0/ | ||
- | |||
- | |||
- | === Změna hostname počítače === | ||
- | |||
- | Změnit jméno linuxového počítače lze provést přepsáním názvu ve dvou souborech /// | ||
- | |||
- | root@radio-TEST:/ | ||
- | radio-TEST | ||
- | |||
- | root@radio-TEST:/ | ||
- | 127.0.0.1 localhost | ||
- | 127.0.0.1 radio-TEST | ||
- | :: | ||
- | ff02:: | ||
- | ff02:: | ||
- | |||
- | V tomto případě je na příslušných místech zapsán příklad názvu " | ||
- | |||
- | === Formátování médií === | ||
- | |||
- | Nejčastěji je potřeba formátovat úložná média, jako Flashdisky, SDkary, pevné disky a podobně. | ||
- | V případě používání medií s omezeným počtem zápisů je vhodné použít souborový systém [[https:// | ||
- | |||
- | == Grafický nástroj Gparted == | ||
- | |||
- | Existuje buď možnost použít grafický nástroj [[http:// | ||
- | |||
- | sudo apt install f2fs-tools gparted | ||
- | |||
- | Po jeho spuštění můžeme souborový systém vytvořit naklikáním potřebných voleb. | ||
- | |||
- | == CLI nástroj mkfs == | ||
- | |||
- | Z příkazového řádku se formátování provádí nástrojem mkfs, respektive jeho variantami, které identifikují požadovaný souborový systém. Například: | ||
- | |||
- | sudo mkfs.f2fs / | ||
- | |||
- | sformátuje zařízení /// | ||
- | Obvykle je nejdůležitější zjistit konkrétní označení zařízení, | ||
- | |||
- | === Mazání souborů === | ||
- | |||
- | |||
- | == Smazání souborů menších než.. == | ||
- | |||
- | find . -name " | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ===== Windows ===== | ||
- | |||
- | ==== PuTTy ==== | ||
cs/sw/os.txt · Poslední úprava: 2018/12/26 22:58 (upraveno mimo DokuWiki)