V projektu MLAB během jeho vývoje vznikla potřeba pro získání naměřených hodnot různých veličin z mnoha bodů v síti. Typickým případem takového měření jsou meteorologické veličiny. V dnešní době však lze měřit i mnoho jiných geofyzikálních, astronomických a dalších parametrů. Na této stráce je seznam různých měřících sítí z nichž některé využívají ve svých stanicích prvky stavebnice MLAB. Klasickým projektem tohoto typu Citizen Science je https://planefinder.net/.
Bolidozor je měřící a detekční síť zaměřená na multi-modalitní sledování meteorů. Jejím dlouhodobým cílem je úplná charakterizace meteoru při průletu atmosférou. Síť využívá radiové meteorické detekční stanice založené na stavebnici MLAB.
Ionozor by měl být měřící systém sledující parametry ionosféry. S cílem získání vědeckých dat ke zlepšení kvality modelů a vysvětlení některých jevů. Taktéž se předpokládá měření více metodami a přístroji.
Monitorování VLF vyžaduje zřejmě nejjednodušší přístrojové vybavení. Zároveň je ale jeho dosah pouze do nižších vrstev ionosféry, protože takto nízké frekvence nemají šanci projít elektronovou hustotou do vyšších výšek.
Radiová sondáž je profesionálním způsobem měření parametrů ionosféry. V České republice je instalována digisonda Průhonice Tyto sondy mohou pracovat v síťovém režimu a v současnosti probíhají pokusy o mezinárodní synchronizaci měření.
Signál digisond je možné přijímat i SDR přijímači.
Ústav fyziky atmosféry AV ČR provozuje dopplerovské měření ionosférických odrazů.
V aktuální podobě je nejjednodušší doplnit meteostanici. O detektor ionizujícího záření.
Plánovaná síť pro zoologická pozorování, nebo distrubovaná měření.
Aktuálně se provádí nízkofrekvenčními vysílači implantovanými do těla ryb. Existují ale i modernější technologie vyvinuté pro sledování migrace želv.
Významým zoologickým jevem jsou akustické signály vydávané netopíry
kamerový systém v koňské stáji může vyhodnocovat chování koní a podle toho provádět úpravy prostředí, nebo s koněm interagovat.
Zoozor může být součástí řídícího a dozorového systému akvária.
Projekt sledování růstu rostlin a domácích zahrádek. Potenciální aplikace je i použití v hydroponii.
Výše zmíněné projekty vyžadují většinou extrémně velký datový tok sdílený mezi jednotlivými nódy. Následující měření jsou zaměřené spíše na velmi rozptýlená měření veličin s malým informačním tokem.
Síť zabývající se měřením veličin v geosféře Země.
Souhrnně tento měřící systém využívá měřící stanici založenou na měřícím systému pro průmyslové snímače.
Měření stavu počasí v odlehlých oblastech. Například s použitím automatických meteostanic.
Předpokládáme i integraci měření znečištění ovzduší. Existující distribuované sítě zabývající se měřením kvality ovzduší stacionárními stanicemi:
Je zajímavý nápad provázat měření amatérských stanic s profesionálními umístěním stejného typu amatérských stanic do blízkosti oficiálních: https://www.senzorvzduchu.cz/nevite-kam-umistit-novy-senzorvzduchu-sensorrefs/
Zpracování dat
Pro tyto projekty je dostupná profesionální podpora od firmy Universal Scientific Technologies s.r.o.
Běžným problémem v takovém měřícím systému IoT - Internet of things je shromažďování měřených dat. Obvykle se měřící stanice nachází mimo dosah civilizace. Použití bezdrátových metod připojení je tak velmi omezené. Ale existují v podstatě dva způsoby, jak připojení vyřešit.
V případě, že je potřeba přenášet jenom malé množství dat, tak řešením může být vysílání telemetrických packetů, které může přijmout některá přijímací stanice umístěná v nejbližší civilizaci. Podobného principu využívají komerční sítě LPWAN, jejich příklady jsou například Sigfox nebo LoRa.
Podobnou open-source implementací je zatím MySensors.
Bezdrátové pokrytí ale nemůže být dostupné ve všech místech kde mohou být měřící přístroje. Umístění, jako jsou jeskyně, nebo hluboká údolí nebudou pravděpodobně pokryta ještě dlouhou dobu. Zde je ale možné využít návštěvníků, dobrovolníků, kteří mohou data vyzvednout například pomocí bezdrátového přenosu do mobilního telefonu. Tímto způsobem by bylo možné přenést i relativně velké množství dat. Je ale pravděpodobné, že pro takový přenos by byla potřeba speciální aplikace, která by umožňovala měřícímu přístroji i předat informace o aktuálně doručených blocích dat, aby je měřící přístroj mohl smazat ze své vlastní paměti.