Stanice využívající příjmu z pole více antén. Takto získaný signál je pak dále zpracováván digitálními algoritmy, které umožňují ze signálu získat požadované informace
Anténní systém je obecně pole antén, které budou sloužit k příjmu signálu. Předpokládaný počet připojených antén může být v rozsahu 4-32 ks antén. Systém je ale navržený tak, aby umožňoval téměř libovolnou škálovatelnost.
Konkrétní typ použitých antén se liší podle primárního experimentu, pro který bude stanice využita.
Pro příjem signálů o neznámém polarizačním stavu, jako je například vysílání satelitů je výhodné použít anténu přijímající kruhovou polarizaci. Takovým typem antény je například quadrifillar helix, tento typ antény však má kvadraturní výstup a pro zpracování signálu je tak vhodné k ní integrovat i kvadraturní směšovač s I/Q výstupem.
Z předchozích experimentů se stanicí BRAS01A vyplývá, že pro systémy s nízkými pozorovacími frekvencemi je výhodná konstrukce antény horizontálně umístěná anténní smyčka. Z důvodu, že je méně náchylná k příjmu rušení elektrostatickými náboji. Má mírně větší zisk oproti inverted-V dipólu. Její nevýhodou je zhoršení polarizační selektivity.
V případě použití smyčkové antény o charakteristické impedanci přibližně 100 Ohm. Tak lze impedanční přizpůsobení realizovat transformátorem 2:1, který impedanci antény přetransformuje na 50 Ohm.
Vodorovnou smyčku by mělo být možné natáhnout nad zemí na čtyřech nevodivých sloupcích. Napájení smyčky by mohlo být realizováno na jednom sloupku, tak že přímo na smyčce bude impedanční transformátor na 50 Ohm. Dále bude signál sveden krátkým koaxiálním kabelem do filtru BP01A umístěného na sloupku a dále do předzesilovače tvořeného modulem GB01A. Dále již může být SMA konektor zredukován na kvalitnější koaxiální kabel o větším průměru vedoucím až k přijímači. U přijímače může být další selektivní filtr a zesilovač.
Cíle softwarového zpracování:
Softwarová implementace zahrnuje dva úkoly jedním je realizace řadiče DMA na FPGA, který umožní přenos dat z FPGA do paměti počítače a jejich další zpracování.
Druhým problémem je realizace driveru na straně PC, který umožní rekonstrukci původního RF signálu z dat přenesených do DMA pro jejich další zpracování nadřazenými aplikacemi (např. Radio-Observer), nebo gnuradio.
Obecným problémem této konstrukce bude nutnost masivní redukce datového toku, která však může být řešena až v pozdější aplikační fázi. Potřebný výpočetní výkon pak může být získán jednak úpravou schéma v FPGA. které bude provádět předzpracování signálu (např, filtrace, decimace, demodulace) a dále pak například využitím paralelních výpočetních jednotek, které mohou řešit paralelní operace jako například získání informací o vzájemné korelaci jednotlivých kanálů.
Pro účel online redukce dat z přijímačů existují dva softwarové balíky, které by byly použitelné pro zpracování dat z více antén. (Pro offline zpracování jich existuje více, ale v takovém případě je pak potřeba manipulovat s enormně velikými soubory.)
Jedním z možných typů pozorování je příjem signálů z družic. Taková aplikace je velmi výhodná, neboť experimentální družice jsou často limitovány přijímacím časem pozemních stanic. Při použití mnoha přijímacích stanic rovnoměrně rozmístěných po povrchu země lze tento pozorovací čas výrazně prodloužit.