Většina použitých dílů pochází z projektu Modulární elektronické stavebnice MLAB.

1. Přijímač SDRX01B e-shop UST
2. Kmitočtový syntezátor laditelný přes USB e-shop UST
3. 2x napájecí modul UNIPOWER02A e-shop UST
4. 2x síťový napájecí zdroj 12V e-shop UST
5. Koaxiální kabel RG58 e-shop UST
6. Předzesilovač LNA01A UST
7. 3x SMA konektory na kabel e-shop UST
8. UHF konektory zásuvka do panelu a vidlice na kabel (pro konstrukci antény).
9. PC s dostatečným výpočetním výkonem pro zpracování signálu. Vyzkoušeným minimem je Intel Atom N270 1,6GHz 1GB RAM pro vzorkování 48kHz.
10. Kvalitní zvuková karta. Např. Behringer UCA 202 U-CONTROL
11. Internetová konektivita.

Konstrukcí antén se zabývá stránka Antény pro příjem signálů odražených od meteorů

Vhodné je použít kvalitní 50 Ohm koaxiální kabel s dobrým stíněním, které zabrání průniku rušení (například z PC) do vstupu přijímače jinak než přes anténu. Zatím obvykle používáme kabely typu RG58, konkrétní typ je RG-58U/96FA. Vyrábí se ale i kvalitnější kabely například RG-58-EKH-155 nebo LMR 195.

Vhodné je používat minimální potřebnou délku koaxiálního kabelu, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám signálu ve svodu.

Je softwarově definovaným přijímačem primárně vyvinutým pro radioastronomické experimenty, jeho vlastnosti jsou proto více než dostatečné i pro detekci meteorů. Další informace o jeho parametrech

Pro digitalizaci nízkofrekvenčního signálu z přijímače je možné využít zvukovou kartu počítače se stereo vstupem. Důležitým parametrem zvukové karty je dobrý odstup signál šum (S/N minimálně 80dB). Co se týká vzorkovací frekvence, tak lze meteory detekovat i se vzorkováním 48 kHz. Je tím ovšem snížena časová rozlišovací schopnost stanice.

Vzhledem k poměrně velkým nárokům, které jsou kladeny na kvalitu zvukové karty a v důsledku její vysoké ceny je v poslední době tendence od použití zvukové karty ustoupit a použít nějaký vlastní digitalizační hardware.

Nastavení softwaru stanice je rozděleno na dva kroky, prvním je naladění přijímače na frekvenci, kde vysílá radar GRAVES a v dalším kroku nastavení detekce meteorů v přijímaném pásmu.

Jako lokální oscilátor přijímače je třeba použít modul CLKGEN01B, který se nativně ovládá přes sběrnici I²C. Je jej možné ale připojit přidáním dalších modulů i na jiná rozhraní.

Pro připojení lokálního oscilátoru na USB lze použít konstrukci USB kmitočtový syntezátor. Způsob zacházení s lokálním oscilátorem se liší podle zvoleného operačního systému na detekčním počítači. Obecně ale po instalaci nutného softwaru je potřeba naladit LO na frekvenci blízkou kmitočtu na kterém vysílá GRAVEs. Nejčastěji se používá o něco nižší frekvence než skutečná nosná frekvence radaru (například 143,0395 MHz).

V případě, že máme na počítači rozhraní I2C je vhodné připojit lokální oscilátor přímo k němu, neboť se tím vyhneme problémům s přechody mezi jednotlivými vrstvami protokolů. Jedním ze zařízení, které má přímo rozhraní I2C je ARM počítač ODROID-X2. K tomuto počítači je nutné připojovat CLKGEN01B opatrně, neboť jeho pracovní napětí je na IO rozhraních je pouze 1.8 V. Tento problém lze ale bezpečně řešit zařazením modulu I2CHUB01A, který kromě převodu napěťových úrovní funguje zároveň i jako rozbočovač, na jehož porty lze připojovat další I²C zařízení.

Lokální oscilátor je třeba vždy po zapnutí stanice vždy znovu naladit. K tomu je připraven init skript, který naladění provede automaticky během zavádění systému. Do systému jej nainstalujeme následujícím postupem:

wget http://www.mlab.cz/Designs/Measuring_instruments/RMDS01A/SW/Scripts/setup_lo
sudo mv setup_lo /etc/init.d/
sudo chmod 555 /etc/init.d/setup_lo

Po stažení a nakopírování skriptu je potřeba ještě nastavit frekvenci na kterou má být lokální oscilátor vždy naladěn. Ta se vlivem výrobních tolerancí oscilátorů může na jednotlivých stanicích lišit. Nastavení se provede přímo v ladícím skriptu na řádku 44 kde je v příkladu nastavená hodnota freq=142.997918 MHz.

Po úpravě skriptu necháme vygenerovat odkazy do spouštěcích adresářů následujícím příkazem:

sudo update-rc.d  setup_lo defaults

Občas je potřeba při ladění lokálního oscilátoru zkontrolovat jeho správnou kalibraci. To lze vyzkoušet například na informačních majácích řízení letového provozu. V Praze například dobře funguje služba VOLMET na 125.525 MHz Pro jiná místa lze frekvence najít v tabulce kmitočtů jiných stanic. Všechny letecké vysílače vysílají amplitudovou modulací s nepotlačenou nosnou. Lokální oscilátor je proto možné zkalibrovat na nosný kmitočet i v případě, že samotná modulace je nesrozumitelná.

Na obrázku je ukázáno naladění signálu na 125,525 MHz. Lokální oscilátor je ale naladěn na 125,515 MHz, proto je signál viditelný na přibližně 10 kHz v audiopásmu.

Pro detekci meteorů je aktuálně vyvíjen nový software Radio-observer

Proto aby měřená data mohla získat nějaký vědecký význam je třeba je dát k dispozici ostatním pozorovatelům. Za tímto účelem vzniklo již několik celosvětových databází, kam lze data ukládat. V současné době se jedná o centralizovaném úložišti pro data pozorovatelů provozovaného Českou astronomickou společností. Zatím je záloha dat řešena uploadem na provizorní server pomocí bash skriptů.

Ve výsledku by toto datové úložiště mělo automaticky řešit distribuci dat do dalších pozorovacích sítí.

Jde o organizaci z historických důvodů primárně zaměřenou na vizuální pozorování meteorů. http://www.imo.net/ Avšak zajímají se i o radiová data především z významných událostí.

Je asi celosvětově největší sítí specializovanou na rádiové pozorování meteorů. Data je možno na RMOB.org nahrávat pomocí jejich programu Colorgaramme. Který periodicky data nahrává na jejich server přes FTP. Tento software by měl být v blízké době nahrazen novým softwarem generujícího jejich formát záznamů z dat nahraných na centrální úložiště.

Astrozor je webová stránka shromažďující především informace o Astronomických pozorovacích stanovištích. Je vhodné na tomto webu registrovat svojí detekční stanici, aby i ostatní uživatelé věděli o její existenci. Dále zde lze publikovat data a informace k význačným událostem astronomického charakteru, nebo organizovat akce.

Přidáním setu na synchronizaci času vznikne detekční stanice verze 01B. Celé zařízení se pak skládá z následujících modulů:

• SDRX01B
• CLKGEN01B
• GPS01A
• PIC18F4550v01A
• RS232SINGLE01A

Hlavní rozdíl je v přidání komponentů z konstrukce synchronizátoru času.

Citlivost systému dosud nebyla experimentálně ověřena, protože chybí srovnávací data z jiných zdrojů. Citlivost stanice na odrazy meteorů je také ovlivněna různými druhy rušení.

Frekvenční stabilita přijímače stanice je ovlivněna hlavně teplotou lokálního oscilátoru. Na následujícím obrázku je vidět odhadovaná teplotní závislost vycházející ze změřeného teplotního posuvu. Změna frekvence byla pozorována na kompletní soustavě i se zvukovou kartou SoundBlaster USB External 24bit live.

Použitý počítač byl Asus EEE, který se obecně dobře hodí pro použití v přenosném detektoru.

• Prozkoumat možnost ovládání Si570 přímo ze SpectrumLabu http://www.qsl.net/d/dl4yhf///////speclab/settings.htm
• Připravit .deb balíček pro instalaci na Linuxové stanici.