• Vysílání BOC modulace s pseudonáhodným kódem (podobně jako GNSS)
• Vysílání výkonem v rozsahu 50-100 W
• Pracovní frekvence umístěná v rozsahu 50-200 MHz (z hlediska odrazivosti meteorických stop)
• Časový/kódový multiplex v případě použití více majáků.
• Rozlišení celého měřícího systému lepší než cca 300 m.
• Užitečnost vysílače i pro jinou komunitu, než astronomové (radioamatéři)

Maják by měl vysílat signál vhodný pro dálkoměrná měření. Uvažované modulace jsou BPSK, BOC, MBOC.

V případě použití radioamatérského pásma určeného pro majáky je problém s povolenou šířkou vysílaného pásma, která nedovoluje měření vzdálenosti s dostatečnou přesností - doplnit výpočet. Proto budou nutná alternativní technická řešení.

Vysílač by měl hlavní pásmo, které by splňovalo požadavky na maximální šířku pásma majáku. A dále pak postranní pásma, které by splnily požadavky na útlum postranních pásem a za normálních podmínek by byly utopené v šumu. Detekovatelné by byly v případě, že při průletu meteoru by vystoupil ze šumu hlavní signál. A postranní pásma by byla demodulována ziskem zpracování.

Vysílač také může vysílat na několika (např. 3) relativně vzdálených frekvencích a tím nahradit šířku pásma potřebnou k získání prostorového rozlišení. Na jednotlivých frekvencích může být modulována identifikace a časová data.

Použití radaru GRAVES jako vysílače pro detekci meteorů je sice velmi efektivní pro první testy zařízení. Ale jeho parametry nejsou již dostačující pro další rozvoj systému a pokročilé zpracování měřených signálů s cílem vypočítání vektorů drah meteorů. Nový maják by měl být obohacen o funkce:

1. Časové značkování signálu - nutnost použití pseudonáhodného kódu, parametry zvolit tak, aby bylo možné využít co největšího časového rozlišení i se vzorkováním stávající zvukovou kartou.
2. Případné směrování signálu přepínáním anténních napaječů.
3. Nízká spotřeba (vysoká účinnost)

Standardní radioamatérská řešení mají problémy s trvalým provozem. Existuje zatím málo síťí s vlastním majákem určených k pozorování meteorů

1. BRAMS.
2. CMOR

Požadavky na anténu jsou podobné, jako v případě přijímacích stanic. S tím rozdílem, že v anténě nebude integrován zesilovač.

Při použití přijímače monitorujícího vysílaný signál by tento signál mělo být možné použít ke korelaci s odraženým signálem a dále k monitorování správné funkce vysílače.

Nejjednodušším způsobem jak aktuálně vylepšit současnou metodu rolišení času je upravit standardni zvukovku a vymenit jeji vnitřní oscilátor za presný signál generovaný z gtime.

Další možností zlepšení digitalizace je přimíchání pseudonáhodného signálu do audio výstupu z přijímače a jeho sledování na jiné frekvenci (pomalejsi), nez je kod vysilany majákem. Nemusime pak zvukovku synchronizovat, staci, když bude mit po dobu head echa stabilni kmitočet a budeme vedet jaky.

Takovy majak by slo zatim provizorne vyrobit z nejakeho radioamaterskeho hardwaru tim, ze by se pseudonahodny kod moduloval zvukovkou do nejake FM, nebo SSB modulace. Celkovy casovy posun zpusobeny pruchodem signalu celou soustavou by melo byt mozne resit monitorovacim prijimacem, ktery by byl reseny stejne jako detekcni stanice.