Tato stránka se zabývá softwarovými nástroji potřebnými pro tvorbu stavebnice MLAB, pro technické vybavení přejděte na stránku s návody.
Tvorba MLABu není omezena na jeden konkrétní set nástrojů protože různí uživatelé mají různé nároky a také přístup k různým druhům softwaru.
Nástroje pro vytváření návrhů plošných spojů a jejich schémat, případně simulace zapojení. Preferován je aktuálně návrhový systém KiCAD ostatní nástroje tu jsou uvedeny, proto protože některé konstrukce jsou v nich i nadále nakresleny.
Program KiCad je jeden z OpenSource nástrojů určený k EDA návrhu elektronických konstrukcí. Použití KiCADu pro návrh modulů popisuje samostatná stránka KiCAD.
Jde o komerční software, ve kterém byly dříve navrhovány MLAB moduly. Do budoucna však předpokládáme jeho úplné nahrazení Open-Source softwarem KiCAD. Zdůvodu zachování kompatibility však má Mentor Graphics PADS svojí samostatnou stránku.
Nástroj pro vyváření zapojení modulů a následný export netlistů pro zpracování návrhu PCB v systému PADS. Protože se však používal v kombinaci s PADS a nadále se významně nevyvíjí, tak je nyní úplně nahrazen programem KiCAD. Historické použití OrCADu je však zdokumentováno na samostatné stránce.
Některé moduly jsou navržené v tomto systému ale díky nutnosti odlišné adresářové struktury jsou publikovány v SVN databázi MLAB_E, která zatím nemá webové výpisy. Do budoucna se využití Eagle pro návrh modulů dále nepředpokládá.
Pro kreslení plošných technických výkresů je využíván LibreCAD. V Ubuntu jej lze nainstalovat přímo z balíku:
sudo apt-get install librecad
FreeCAD se naopak hodí pro 3D modelování klasickým způsobem, který je známý z komerčních CAD programů. Zatím je výhodné používat jeho denní build verze dostupné z PPA.
sudo add-apt-repository ppa:freecad-maintainers/freecad-daily sudo apt-get update sudo apt-get dist-upgrade sudo apt-get install freecad-daily freecad-daily-doc
OpenSCAD je nástroj pro návrh 3D modelů technických zařízení. Na rozdíl od většiny návrhových nástrojů OpenSCAD využívá pro popis objektu programovací jazyk. Tento přístup umožňuje jednak parametrizaci modelů a navíc jejich snadné verzování s identifikací přesné změny. Základní úvod do používání programu je na Know only 10 things to be dangerous in OpenSCAD, existuje také přehled základních funkcí.
Dalším zdrojem informací je videotutoriál.
Pro instalaci aktuální verze od Ubuntu 14.10 je připraven PPA repozitář:
sudo add-apt-repository ppa:openscad/releases sudo apt-get update
Openscad můžeme po jeho přidání pak nainstalovat příkazem:
sudo apt-get install openscad
Spustíme jej pak obvyklým způsobem z dashboardu, nebo z příkazového řádku.
Pro použití nejnovějších funkcí je vhodné použít denní kompilaci openscadu.
sudo apt-get install openscad-nightly
Tu lze pak spustit z příkazového řádku jako openscad-nightly, obě verze proto mohou být naistalované paralelně.
Pro zobrazení náhledů vygenerovaných STL souborů v prohlížeči Nautilus můžete využít nástroj stl-thumbnailer.
Pro skládáni dat lze využít program gerbmerge. Který se na internetu vyskytuje v několika různých větvích vývoje. Pro použití s programem kicad je výhodné použít relativně novou vývojovou větev prof. Karl-heinz Kunzelmann. Ta vychází z prvotní verze 1.8. a dalších úprav. Poměrně významně se však liší od verze gerbmerge3, která ale má čistější zdrojový kód.
Nejdříve nainstalujeme závislosti.
sudo apt-get install python-simpleparse python-simpleparse-mxtexttools
Následně stáhneme gerbmerge z githubu.
git clone https://github.com/MLAB-project/gerbmerge cd gerbmerge sudo python setup.py install
Aby gerbmerge fungoval, tak je mu potřeba zadat způsob panelizace to se dělá konfiguračním souborem. Příklad konfiguračního souboru je vložen u zdrojových kódů programu. Přímo v něm jsou komentáře vysvětlující jeho použití. Pakud ale máme připravený konfigurační soubor např. layout-mm-3.3.cfg tak gerbmerge můžeme spustit.
kaklik@popelnice:~/git/gerbmerge/testdata-with-KiCAD-using-metric-units/MLAB_panel$ ../../src/gerbmerge/gerbmerge.py layout-mm-3.3.cfg
Program se pokusí nalézt optimální rozložení motivů na panelu podle zvolené konfigurace a vygeneruje výsledné složené soubory.
Příklad pro složení SET10A (instalace se schoduje s předchozím příkladem) Nejprve je potřeba se dostat do místa, kde jsou data setu:
MLAB@MLAB:~/MLAB-project/gerbmerge/MLAB_panel/SET10A$
Nastavení skládání setu je v souboru layout.cfg a v soboru placement.merge.txt je uloženo požadované rozložení v setu. Soubor s rozložením setu se vygeneruje atomaticky při prvním spuštění programu gerbmerge. Vygenerování takto připravených dat se provede následujícím příkazem:
../../src/gerbmerge/gerbmerge.py main.cfg layout.txt
V MLAB repozitáři gerbmerge existuje větev ust-patches, ve které se testují úpravy gerbmerge pro potřeby MLABu. Vychází z větve prof. Kunzelmanna.
První změnou je přidání podpory pro vícero vrtacích vrstev. To je motivováno potřebou oddělit prokovené a neprokovené díry. Druhá změna pak umožňuje rozdělit konfiguraci do více souborů. To by mělo umožnit vyčlenit opakující se kusy konfigurace do sdílených souborů, na které se pak odkáže u konkrétní panelizační úlohy.
Pro ilustraci se podívejme na panelizaci PRO201B. U ní se definice vrstev pro skládané MLAB moduly nachází v mlab_layers.cfg:
[IncludeSection] *TopLayer=%(prefix)s-F.Cu.gbr *BottomLayer=%(prefix)s-B.Cu.gbr *TopSilkscreen=%(prefix)s-F.SilkS.gbr *TopSoldermask=%(prefix)s-F.Mask.gbr *BottomSoldermask=%(prefix)s-B.Mask.gbr Drills=%(prefix)s-PTH.drl DrillsNPTH=%(prefix)s-NPTH.drl BoardOutline=%(prefix)s-Edge.Cuts.gbr
Za povšimnutí stojí definice dvou vrtacích vrstev Drills= a DrillsNPTH=. I v upravené verzi gerbmerge musí vždy existovat vrstva Drills. Lze k ní však přidat další, která se jmenuje Drills a něco. Sekce [IncludeSection] v souboru značí, že se definice pod touto sekcí vloží do sekce, ze které bylo na tento soubor odkázáno. V main.cfg, hlavním souboru s konfigurací, stojí:
[EEPROM02A] Prefix=%(projdir)s/../PRO201A/EEPROM02A/EEPROM02A Include = mlab_layers.cfg [HBSTEP01B] Prefix=%(projdir)s/../PRO201A/HBSTEP01B/HBSTEP01B Include = mlab_layers.cfg ... a podobně
To znamená, že výše ukázaný mlab_layers.cfg se vloží pod sekci [EEPROM02A] a [HBSTEP01B]. V obou se použijí stejné definice vrstev, jen se v nich za %(prefix)s doplní jiné prefixy cest. Zdrojové data jsou tu vzata ze sousedního projektu PRO201A. PRO201A a PRO201B jsou totiž podobné panelizace, jen PRO201B používá vlastnosti upraveného gerbmerge.
Vedle mlab_layers.cfg se do main.cfg vloží ještě common.cfg a output_layers.cfg. V tomto případě nezáleží na tom, z jaké sekce main.cfg bylo vložení vyvoláno, protože ve vkládaných souborech se nepoužívá sekce [IncludeSection]. Obsah se vloží tak, jak je, tedy pod původní sekcí, pod kterou je zapsán v common.cfg a output_layers.cfg.
Na závěr si prohlídněme, jak je v PRO201B pro gerbmerge zadáno rozvržení skládaných modulů. gerbmerge nebude rozvržení hledat automaticky, místo toho vypočítá rozvržení ze zadání v layout.txt. Formát tohoto souboru je popsán v dokumentaci gerbmerge.
Skládání se pro PRO201B vyvolá např. takto:
$ cd MLAB_panel/02_PRO/2V/PRO201B $ python ../../../../src/gerbmerge/gerbmerge.py main.cfg layout.txt
Kde jsme prvně předali název hlavního konfiguračního souboru a poté souboru s rozvržením.
GerberTools je vhodný pro ruční skládání s frézováním na můstky. Napsaný primárně pro Windows v C#. Sputitelná verze programu
Technologická data pro 3D tisk v MLABu generujeme programem Slic3r. Zatím od něj neexistují připravené balíky v použitelné verzi. Proto je nutné program přeložit přímo ze zdrojových souborů na githubu.
sudo apt-get install libextutils-cppguess-perl freeglut3-dev
Z githubu se aktuálně používá master větev, která je kompromisem mezi stabilitou a možnostmi software. Samotná kompilace pak probíhá vetšinou podle instrukcí v souboru README.md
Na většinu programování softwaru se používá se v MLABu používá Python, nebo C. Vývojové nástroje jsou pro tyto jazyky dobře obecně známé. Většina vývoje je navíc orientována na Linux. Proto zde uvedeme jen seznam nástrojů, které používáme.
Programovací prostředí v kterém je vytvářen zdrojový kód. Mezi uživateli jsou nejoblíbenější následující dvě volby. Jinak lze ale zdrojový kód psát v libovolném textovém editoru.
Light Table je programátorský editor kódu, který vyniká speciálními vlastnostmi, jako je například interaktivní spouštění částí zdrojových kódů, nebo přímé vyhledávání v dokumentaci. Jeho instalaci do systému provedeme stažením zkompilovaného balíku z stránky Light Table Download, rozbalením staženého balíku a provedením následujících příkazů, které jej přesunou do systémových složek.
sudo mv LightTable /opt/LightTable sudo ln -s /opt/LightTable/LightTable /usr/bin/lighttable
Multiplatformní placený editor pro linux, Windows, Mac OS. Mezi jeho vyjímečné vlastnosti patří například náhled celého zdrojového kódu. Pro běžné použití stačí nezaplacená varze.
sudo add-apt-repository ppa:webupd8team/sublime-text-3 sudo apt-get update sudo apt-get install sublime-text-installer
Jde o velmi rozřířený editor, jehož výhodou je, že běží na více platformách a mohou ho tedy používat i uživatelé windows.
sudo apt-get install codeblocks
ATOM je nástroj pro univerzální editaci zdrojových kódů.
Nástroje na programování jednotlivých typů mikrokontrolérů jsou většinou popsány v částech týkajících se programování u jednotlivých architektur:
Pro správu softwarového vývoje a dokumentace modulů používáme github.
Github používá verzovací nástroj git , jeho použití máme popsané na samostatné stránce git
Historicky byly konstrukce i moduly udržovány pomocí nástroje Subversion. Na tomto nástroji je i postaven ještě původní MLAB web.
Veškeré textové dokumenty jsou v MLABu kódovány v UTF-8 někteří uživatelé ale požívají na editaci souborů windows a výsledkem je nekompatibilní soubor, který je třeba překódovat.
Převod kódování textových souborů.
iconv -f WINDOWS-1250 -t UTF-8 zprava.txt -o zprava.txt
Dokuwiki je systém ve kterém běží tato dokumentace.
Podstatné ale je, že je možné tuto dokumentaci editovat i offline, což se hodí zejména při cestování.
K tomu je potřeba si na svém notebooku zprovoznit lokální instanci wiki. Tu si zprovozníme podle návodu na instalaci Dokuwiki pod Ubuntu. Data pak mezi oběma instancemi wiki synchronizujeme pomocí pluginu sync, který naistalujeme na svojí lokální instanci wiki. Po první synchronizaci se serverovou wiki můžeme stránky lokálně offline editovat a změny následně nahrát na veřejnou wiki MLAB.
LaTeX je je systém pro sazbu profesionálních dokumentů. V složce templates je pro něj šablona.
V případě psaní dokumentace v Ubuntu se použivají následující balíky
sudo apt-get install texmaker texlive-lang-czechslovak
Po jejich istalaci je možné psát a editovat MLAB dokumenty napsané v LaTeXu
Poslední dobou je poměrně častým dokumentačním problémem převod dokumentace postupně vznikající na wiki do formální podoby dokumentu. Přímé přepisování není příliš efektivní. Proto je vhodnější využít programové nástroje jako například Pandoc, ten umí vzájemně převádět mnoho formátů dokumentů. Ale neumí přímý převod Dokuwiki syntaxe na Latex. Lze si však pomoci použitím HTML kódu, který generuje dokuwiki a se kterým již Pandoc umí pracovat.
Webová verze Pandoc umí zpracovat HTML kód o délce pouze do 1000 znaků. Je proto vhodné si nainstalovat lokální offline verzi.
sudo apt-get install pandoc
Převod pak můžeme realizovat příkazem:
pandoc -f html -s -t latex temp_doc.html
Převedený dokument se nám pak vypíše do příkazové řádky, odkud jej pak stačí zkopírovat do Latexového editoru.
Program dia slouží na tvorbu diagramů a blokových schémat.
Je snaha použít fritzing pro tvorbu dokumentace zapojení jednotlivých modulů v konstrukcích. Zatím však Fritzing nepodporuje mechanické umístění. Plošných spojů. Takže se tento nástroj reálně nepoužívá.
Je nástroj na tvorbu veřejných prezentací projektů.
Pro zkontrolování celkové kvality dokumentace návrhů slouží přehled dokumentace modulů.
Tento přehled lze řadit podle různých kriterií. Například
Každý modul má přiřazenou známku kvality. Aktuálně se hodnotí kvalita fotografie podle následujících kritérií
Je nástroj pro vytváření úkolů a dělbu práce na projektech. Jeho instanceběží na serveru.
Jupyter je softwarový nástroj, který umožňuje použít více výpočetních a programátorských balíků jako je například Python nebo Octave. Výhodou Jupyteru je interaktivní zpracování příkazů což oceníme hlavně při testování nebo psaní nových algoritmů.
Postupujeme podle doporučení v repozitáři se zdrojovými kódy.
sudo pip install notebook
Spuštění se naopak provede
jupyter notebook
Kde si pak zvolíme námi použitý kernel.
Gnuradio je nástroj pro zpracování signálových dat obvykle z SDR přijímačů.
Necpp je nástroje pro numerické výpočty anténních parametrů.
sudo apt-get install qtbase5-dev qttools5-dev
git clone git://git.code.sf.net/p/qantenna/code qantenna-code qttools5-dev-tools cd qantenna-code/ qmake qantenna.pro make